संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 8
Dashak 8 · Samāsa 8
69 ovis
मागां जाले निरूपण । परमात्मा तो तूंचि जाण ।
तया परमात्मयाचें लक्षण । तें हें ऐसें असे
māgām jāle nirūpaṇa | paramātmā to tūmci jāṇa |
tayā paramātmayācem lakṣaṇa | tem hem aisem ase
Earlier the exposition was done — 'that Paramātmā is yourself, know.' / Of that Paramātmā, the characteristics — these are so.
जन्म नाही मृत्यु नाहीं । येणें नाहीं जाणें नाहीं ।
बद्ध मोक्ष दोनी नाहीं । परमात्मयासी
janma nāhī mṛtyu nāhīm | yeṇem nāhīm jāṇem nāhīm |
baddha mokṣa donī nāhīm | paramātmayāsī
No birth, no death; no coming, no going; / neither baddha nor mokṣa — the two are not for Paramātmā.
परमात्मा निर्गुण निराकार । परमात्मा अनंत अपार ।
पर्मात्मा नित्य निरंतर । जैसा तैसा
paramātmā nirguṇa nirākāra | paramātmā anamta apāra |
parmātmā nitya niramtara | jaisā taisā
Paramātmā is nirguṇa, nirākāra; Paramātmā is ananta, apāra; / Paramātmā is nitya, nirantara — just as-it-is.
पर्मात्मा सर्वांस व्यापक । परमात्मा अनेकीं येक ।
परमात्मयाचा विवेक । अतर्क्य आहे
parmātmā sarvāmsa vyāpaka | paramātmā anekīm yeka |
paramātmayācā viveka | atarkya āhe
Paramātmā pervades all; Paramātmā is the one in many. / The discernment of Paramātmā — it is inexplicable (atarkya).
ऐसी परमात्मयाची स्थिती । बोलताती वेद श्रुती ।
परमात्मा पाविजे भक्तीं । येथें संशय नाही
aisī paramātmayācī sthitī | bolatātī veda śrutī |
paramātmā pāvije bhaktīm | yethem samśaya nāhī
Such is the state of Paramātmā — so the Vedas and Śrutis speak. / Paramātmā is attained through bhakti — in this there is no doubt.
तये भक्तीचें लक्षण । भक्ती नवविधा भजन ।
नवविधा भजनें पावन । बहु भक्त जाले
taye bhaktīcem lakṣaṇa | bhaktī navavidhā bhajana |
navavidhā bhajanem pāvana | bahu bhakta jāle
Of that bhakti the mark — nine-fold bhajana (nava-vidhā bhakti); / by nine-fold bhajana, many bhaktas have become pāvana (purified).
तया नवविधामध्यें सार । आत्मनिवेदन थोर ।
तयेचा करावा विचार । स्वानुभवें स्वयें
tayā navavidhāmadhyem sāra | ātmanivedana thora |
tayecā karāvā vicāra | svānubhavem svayem
Among those nine, the essence is ātma-nivedana — the great. / Its consideration is to be made by one's own svānubhava.
आपुलिया स्वानुभवें । आपणास निवेदावें ।
आत्मनिवेदन जाणावें । ऐसें असे
āpuliyā svānubhavem | āpaṇāsa nivedāvem |
ātmanivedana jāṇāvem | aisem ase
By one's own svānubhava, oneself must offer oneself. / Know ātma-nivedana — it is thus.
महत्पूजेचा अंतीं । देवास मस्तक वाहाती ।
तैसी आहे निकट भक्ती । आत्मनिवेदनाची
mahatpūjecā amtīm | devāsa mastaka vāhātī |
taisī āhe nikaṭa bhaktī | ātmanivedanācī
At the end of the great pūjā, the head is offered to the Deva. / Such is the close intimate bhakti — that of ātma-nivedana.
आपणांस निवेदिती । ऐसे भक्त थोडे असती ।
तयांस परमात्मा मुक्ती । तत्काळ देतो
āpaṇāmsa niveditī | aise bhakta thoḍe asatī |
tayāmsa paramātmā muktī | tatkāḷa deto
Those who offer themselves — such bhaktas are few. / To them Paramātmā gives mukti instantly.
आपणांस कैसें निवेदावें । कोठें जाऊन पडावें ।
किंवा मस्तक तोडावें । देवापुढें
āpaṇāmsa kaisem nivedāvem | koṭhem jāūna paḍāvem |
kimvā mastaka toḍāvem | devāpuḍhem
'How should oneself be offered? Should one go somewhere and fall down? / Or should one sever one's own head before the Deva?'
ऐसें ऐकोन बोलणें । वक्ता वदे सर्वज्ञपणें ।
श्रोतां सावधान होणें । येकाग्र चित्तें
aisem aikona bolaṇem | vaktā vade sarvajñapaṇem |
śrotām sāvadhāna hoṇem | yekāgra cittem
Hearing such speech, the vaktā (speaker) speaks with omniscience: / 'Listeners, be alert with one-pointed attention.'
आत्मनिवेदनाचें लक्षण । आधीं पाहावें मी कोण ।
मग परमात्मा निर्गुण । तो वोळखावा
ātmanivedanācem lakṣaṇa | ādhīm pāhāvem mī koṇa |
maga paramātmā nirguṇa | to voḷakhāvā
The mark of ātma-nivedana — first look, 'Who am I?' / Then recognize the nirguṇa Paramātmā.
देवभक्ताचें शोधन । करितां होतें आत्मनिवेदन ।
देव आहे पुरातन । भक्त पाहे
devabhaktācem śodhana | karitām hotem ātmanivedana |
deva āhe purātana | bhakta pāhe
On inquiring into deva-and-bhakta, ātma-nivedana occurs. / 'Deva is primordial; bhakta is the [later] seeker.'
देवास वोळखों जातां । तेथें जाली तद्रूपता ।
देवभक्तविभक्तता । मुळींच नाहीं
devāsa voḷakhom jātām | tethem jālī tadrūpatā |
devabhaktavibhaktatā | muḷīmca nāhīm
On going to recognize Deva, there tadrūpatā (identity) occurs. / Deva-bhakta-dividedness — from the root it does not exist.
विभक्त नाहीं म्हणोन भक्त । बद्ध नाहीं म्हणोन मुक्त ।
अयुक्त नाहीं बोलणें युक्त । शास्त्राधारें
vibhakta nāhīm mhaṇona bhakta | baddha nāhīm mhaṇona mukta |
ayukta nāhīm bolaṇem yukta | śāstrādhārem
Since not-divided, there is no bhakta; since not-bound, [one is] mukta. / Speech 'unfit' becomes fit, according to śāstra-authority.
देवाभक्ताचें पाहातां मूळ । होये भेदाचें निर्मूळ ।
येक परमात्मा सकळ । दृश्यावेगळा
devābhaktācem pāhātām mūḷa | hoye bhedācem nirmūḷa |
yeka paramātmā sakaḷa | dṛśyāvegaḷā
Looking at the root of Deva-bhakta, division is uprooted. / One Paramātmā — the whole, apart from the dṛśya.
तयासि होतां मिळणी । उरी नाहीं दुजेपणीं ।
देवभक्त हे कडसणी । निरसोन गेली
tayāsi hotām miḷaṇī | urī nāhīm dujepaṇīm |
devabhakta he kaḍasaṇī | nirasona gelī
On union with It, there is no remainder of duality. / Deva-bhakta — that fence was erased and gone.
आत्मनिवेदनाचे अंतीं । जे कां घडली अभेदभक्ती ।
तये नाव सायोज्यमुक्ती । सत्य जाणावी
ātmanivedanāce amtīm | je kām ghaḍalī abhedabhaktī |
taye nāva sāyojyamuktī | satya jāṇāvī
At the end of ātma-nivedana, what abhedā-bhakti arises — / that is called sāyujya-mukti; know it as truth.
जो संतांस शरण गेला । अद्वैतनिरूपणें बोधला ।
मग जरी वेगळा केला । तरी होणार नाहीं
jo samtāmsa śaraṇa gelā | advaitanirūpaṇem bodhalā |
maga jarī vegaḷā kelā | tarī hoṇāra nāhīm
He who took refuge in the saints, was enlightened by advaita-teaching, / thereafter, even if made separate, will not become so.
नदीं मिळाली सागरीं । ते निवडावी कोणेपरी ।
लोहो सोनें होतां माघारी । काळिमा न ये
nadīm miḷālī sāgarīm | te nivaḍāvī koṇeparī |
loho sonem hotām māghārī | kāḷimā na ye
A river having merged in the ocean — how should it be separated? / When iron becomes gold, blackness returns no more.
तैसा भगवंतीं मिळाला । तो नवचे वेगळा केला ।
देव भक्त आपण जाला । विभक्त नव्हे
taisā bhagavamtīm miḷālā | to navace vegaḷā kelā |
deva bhakta āpaṇa jālā | vibhakta navhe
Likewise one merged in Bhagavant — he will not be separated. / Deva, bhakta, and self-become-one — it is not to be divided.
देव भक्त दोनी येक । ज्यासी कळला विवेक ।
साधुजनीं मोक्षदायेक । तोचि जाणावा
deva bhakta donī yeka | jyāsī kaḷalā viveka |
sādhujanīm mokṣadāyeka | toci jāṇāvā
Deva and bhakta — both one — whoever has grasped this vivek, / by the saint-folk he is known as mokṣa-dāyaka (giver of liberation) — him alone, know.
आतां असो हें बोलणें । देव पाहावा भक्तपणें ।
तेणें त्यांचें ऐश्वर्य बाणे । तत्काळ आंगीं
ātām aso hem bolaṇem | deva pāhāvā bhaktapaṇem |
teṇem tyāmcem aiśvarya bāṇe | tatkāḷa āmgīm
Now let this talk be; look at Deva with bhakta-ness. / By that, His aiśvarya (majesty) is impressed instantly on the body.
देहचि होऊन राहिजे । तेणें देहदुःख साहिजे ।
देहातीत होतां पाविजे । परब्रह्म तें
dehaci hoūna rāhije | teṇem dehaduḥkha sāhije |
dehātīta hotām pāvije | parabrahma tem
If one remains as body only, one bears body-suffering; / by becoming dehātīta (beyond-body), parabrahma is attained.
देहातीत कैसें होणें । कैसें परब्रह्म पावणें ।
ऐश्वर्याची लक्षणें । कवण सांगिजे
dehātīta kaisem hoṇem | kaisem parabrahma pāvaṇem |
aiśvaryācī lakṣaṇem | kavaṇa sāmgije
'How is one to become dehātīta? How is parabrahma to be attained? / The marks of aiśvarya — who will tell?'
ऐसें श्रोतां आक्षेपिलें । याचे उत्तर काये बोलिलें ।
तेंचि आतां निरोपिलें । सावध ऐका
aisem śrotām ākṣepilem | yāce uttara kāye bolilem |
temci ātām niropilem | sāvadha aikā
Such was the listener's objection; to this the answer spoken — / that is now being expounded. Attentively hear.
देहातीत वस्तु आहे । तें तूं परब्रह्म पाहें ।
देहसंग हा न साहे । तुज विदेहासी
dehātīta vastu āhe | tem tūm parabrahma pāhem |
dehasamga hā na sāhe | tuja videhāsī
A dehātīta vastu exists — that see, you, as parabrahma. / Body-association does not endure for you, the videha.
ज्याची बुद्धी होये ऐसी । वेद वर्णिती तयासी ।
शोधितां नाना शास्त्रांसी । न पडे ठांई
jyācī buddhī hoye aisī | veda varṇitī tayāsī |
śodhitām nānā śāstrāmsī | na paḍe ṭhāmī
He whose buddhi is such — the Vedas praise him. / Searching through various śāstras, he is not located.
ऐश्वर्य ऐसें तत्वता । बाणें देहबुद्धि सोडितां
देह मी ऐसें भावितां । अधोगती
aiśvarya aisem tatvatā | bāṇem dehabuddhi soḍitām
deha mī aisem bhāvitām | adhogatī
Aiśvarya thus truly is impressed when deha-buddhi is dropped. / Imagining 'I am body' leads to adhogati (downward course).
याकारणें साधुवचन । मानूं नये अप्रमाण ।
मिथ्या मानितां दूषण । लागों पाहे
yākāraṇem sādhuvacana | mānūm naye apramāṇa |
mithyā mānitām dūṣaṇa | lāgom pāhe
For this reason, saint-speech should not be deemed as non-authority. / Taking it as false, blemish looks to attach [to oneself].
साधुवचन तें कैसें । काये धरावें विश्वासें ।
येक वेळ स्वामी ऐसें । मज निरोपावें
sādhuvacana tem kaisem | kāye dharāvem viśvāsem |
yeka veḷa svāmī aisem | maja niropāvem
'How is saint-speech? What should be held with faith? / One time, Svāmī, explain it thus to me.'
सोहं आत्मा स्वानंदघन । अजन्मा तो तूंचि जाण ।
हेंचि साधूचें वचन । सदृढ धरावें
soham ātmā svānamdaghana | ajanmā to tūmci jāṇa |
hemci sādhūcem vacana | sadṛḍha dharāvem
'So'ham-ātman is svānanda-ghana (mass of self-bliss); the Unborn — that is you, know.' / This itself is the saint-speech; hold it firmly.
महावाक्याचें अंतर । तुंचि ब्रह्म निरंतर ।
ऐसिया वचनाचा विसर । पडोंचि नये
mahāvākyācem amtara | tumci brahma niramtara |
aisiyā vacanācā visara | paḍomci naye
The essence of the Mahāvākya — 'You alone are Brahman, continuously.' / Such speech must never be forgotten.
देहासि होईल अंत । मग मी पावेन अनंत ।
ऐसें बोलणें निभ्रांत । मानूंचि नये
dehāsi hoīla amta | maga mī pāvena anamta |
aisem bolaṇem nibhrāmta | mānūmci naye
'The body will end, then I will attain the Infinite' — / such speech unequivocally should not be accepted.
येक मुर्ख ऐसें म्हणती । माया नासेल कल्पांतीं ।
मग आम्हांस ब्रह्मप्राप्ती । येरवीं नाहीं
yeka murkha aisem mhaṇatī | māyā nāsela kalpāmtīm |
maga āmhāmsa brahmaprāptī | yeravīm nāhīm
Some fools say: 'māyā will perish at the end of the kalpa; / only then will we get brahma-attainment, not otherwise.'
मायेसी होईल कल्पांत । अथवा देहासी येईल अंत ।
तेव्हां पावेन निवांत । परब्रह्म मी
māyesī hoīla kalpāmta | athavā dehāsī yeīla amta |
tevhām pāvena nivāmta | parabrahma mī
'Māyā will have its kalpānta, or body will have its end; / then, at rest, I shall attain parabrahma.'
हें बोलणें अप्रमाण । ऐसें नव्हे समाधान ।
समाधानाचें लक्षण । वेगळेंचि असे
hem bolaṇem apramāṇa | aisem navhe samādhāna |
samādhānācem lakṣaṇa | vegaḷemci ase
This speech is non-authority; such is not samādhāna (peace-in-resolution). / The characteristic of samādhāna is something else.
शैन्य अवघेंचि मरावें । मग राज्यपद प्राप्त व्हावें ।
शैन्य अस्तांचि राज्य करावें । हें कळेना
śainya avaghemci marāvem | maga rājyapada prāpta vhāvem |
śainya astāmci rājya karāvem | hem kaḷenā
'If the whole army dies, then rājya-pada (kingship) is obtained — / while the army yet exists, [then] rule the kingdom' — that is not grasped.
माया असोनिच नाहीं । देह असतांच विदेही ।
ऐसें समाधान कांहीं । वोळखावें
māyā asonica nāhīm | deha asatāmca videhī |
aisem samādhāna kāmhīm | voḷakhāvem
Māyā being, yet not-being; body being, yet videhī — / such samādhāna is to be recognized.
राज्यपद हातासी आलें । मग परिवारें काय केलें ।
परिवारा देखतां राज्य गेलें । हें तों घडेना
rājyapada hātāsī ālem | maga parivārem kāya kelem |
parivārā dekhatām rājya gelem | hem tom ghaḍenā
Once rājya-pada is attained, then what is done with the retinue? / 'Seeing the retinue, kingship is lost' — this does not happen.
प्राप्त जालियां आत्मज्ञान । तैसें दृश्य देहभान ।
दृष्टीं पडतां समाधान । जाणार नाही
prāpta jāliyām ātmajñāna | taisem dṛśya dehabhāna |
dṛṣṭīm paḍatām samādhāna | jāṇāra nāhī
When ātma-jñāna is attained, such is the dṛśya and body-awareness; / though they fall on sight, samādhāna does not go.
मार्गीं मूळी सर्पाकार । देखतां भये आलें थोर ।
कळतां तेथील विचार । मग मारणें काये
mārgīm mūḷī sarpākāra | dekhatām bhaye ālem thora |
kaḷatām tethīla vicāra | maga māraṇem kāye
On a path a root-form appearing as serpent — seeing it, great fear comes; / knowing the matter there, then why kill it?
तैसी माया भयानक । विचार पाहातां माईक ।
मग तयेचा धाक । कायसा धरावा
taisī māyā bhayānaka | vicāra pāhātām māīka |
maga tayecā dhāka | kāyasā dharāvā
Likewise māyā is fearsome; on looking with vicāra, it is māyika (illusory). / Then of that, why hold fear?
देखतां मृगजळाचे पूर । म्हणे कैसा पावों पैलपार ।
कळतां तेथीचा विचार । सांकडें कैंचें
dekhatām mṛgajaḷāce pūra | mhaṇe kaisā pāvom pailapāra |
kaḷatām tethīcā vicāra | sāmkaḍem kaimcem
Seeing the flood of mirage-water, 'how shall I reach the far shore?' / Knowing the matter there, where is the difficulty?
देखतां स्वप्न भयानक । स्वप्नीं वाटे परम धाक ।
जागृती आलीयां साशंक । कासया व्हावें
dekhatām svapna bhayānaka | svapnīm vāṭe parama dhāka |
jāgṛtī ālīyām sāśamka | kāsayā vhāvem
Seeing a fearsome dream — in the dream, great terror seems; / on waking, why be apprehensive?
तथापी माया कल्पनेसी दिसे । आपण कल्पनेतीत असे ।
तेथें उद्वेग काईसे । निर्विकल्पासी
tathāpī māyā kalpanesī dise | āpaṇa kalpanetīta ase |
tethem udvega kāīse | nirvikalpāsī
Nevertheless, māyā is seen to kalpanā (imagination); oneself is beyond kalpanā. / There, what turmoil could there be for the nirvikalpa?
अंतीं मतीं तेचि गती । ऐसें सर्वत्र बोलती ।
तुझा अंतीं तुझी प्राप्ती । सहजचि जाली
amtīm matīm teci gatī | aisem sarvatra bolatī |
tujhā amtīm tujhī prāptī | sahajaci jālī
'End-thought is the [next] gati' — so all say. / Your end is your attainment — spontaneously done.
चौंदेहाचा अंत । आणी जन्म मुळाचा प्रांत ।
अंतांप्रांतासी अलिप्त । तो तुं आत्मा
caumdehācā amta | āṇī janma muḷācā prāmta |
amtāmprāmtāsī alipta | to tum ātmā
The end of the four bodies, and the beginning/end of root-birth — / apart from ends and beginnings — that you are, the Ātman.
जयासी ऐसी आहे मती । तयास ज्ञानें आत्मगती ।
गती आणी अवगती । वेगळाचि तो
jayāsī aisī āhe matī | tayāsa jñānem ātmagatī |
gatī āṇī avagatī | vegaḷāci to
He whose buddhi is such — for him, by jñāna, ātma-gati. / Gati and avagati — he is separate from [both].
मति खुंटली वेदांची । तेथें गती आणी अवगती कैंची ।
आत्मशास्त्रगुरुप्रचिती । ऐक्यता आली
mati khumṭalī vedāmcī | tethem gatī āṇī avagatī kaimcī |
ātmaśāstragurupracitī | aikyatā ālī
Where the Vedas' buddhi stopped, there how are gati and avagati? / Ātma-śāstra-guru-pratīti — unity has come.
जीवपणाची फिटली भ्रांती । वस्तु आली आत्मप्रचिती ।
प्राणी पावला उत्तमगती । सद्गुरुबोधें
jīvapaṇācī phiṭalī bhrāmtī | vastu ālī ātmapracitī |
prāṇī pāvalā uttamagatī | sadgurubodhem
The delusion of jīva-hood is erased; vastu has come into ātma-pratīti. / The creature has attained the highest gati by sadguru-bodha.
सद्गुरुबोध जेव्हां जाला । चौंदेहांस अंत आला ।
तेणें निजध्यास लागला । सस्वरूपीं
sadgurubodha jevhām jālā | caumdehāmsa amta ālā |
teṇem nijadhyāsa lāgalā | sasvarūpīm
When sadguru-bodha occurred, the four bodies came to end. / By that, nijadhyās (self-contemplation) clung to the Self.
तेणें निजध्यासें प्राणी । धेयंचि जाला निर्वाणीं ।
सायोज्यमुक्तीचा धनी । होऊन बैसला
teṇem nijadhyāsem prāṇī | dheyamci jālā nirvāṇīm |
sāyojyamuktīcā dhanī | hoūna baisalā
By that nijadhyās, the creature itself became the Object in its finality. / He has sat down as lord of sāyujya-mukti.
दृश्य पदार्थ वोसरतां । आवघा आत्माचि तत्वता ।
नेहटून विचारें पहातां । दृश्य मुळींच नाहीं
dṛśya padārtha vosaratām | āvaghā ātmāci tatvatā |
nehaṭūna vicārem pahātām | dṛśya muḷīmca nāhīm
When the dṛśya pādārtha recedes, all is truly Ātman. / Looking fixedly with vicāra, dṛśya has no basis.
मिथ्या मिथ्यत्वें पाहिलें । मिथ्यापणें अनुभवा आलें ।
श्रोतीं पाहिजे ऐकिलें । या नाव मोक्ष
mithyā mithyatvem pāhilem | mithyāpaṇem anubhavā ālem |
śrotīm pāhije aikilem | yā nāva mokṣa
The false was seen as false; false-ness came into experience. / Listeners must hear — this is called mokṣa.
सद्गुरुवचन हृदईं धरी । तोचि मोक्षाचा अधिकारी ।
श्रवण मनन केलेंचि करी । अत्यादरें
sadguruvacana hṛdaīm dharī | toci mokṣācā adhikārī |
śravaṇa manana kelemci karī | atyādarem
He who holds sadguru-speech in the heart — he alone is fit for mokṣa. / He does śravaṇa-manana again, with deep reverence.
जेथें आटती दोन्ही पक्ष । तेथें लक्ष ना अलक्ष ।
या नाव जाणिजे मोक्ष । नेमस्त आत्मा
jethem āṭatī donhī pakṣa | tethem lakṣa nā alakṣa |
yā nāva jāṇije mokṣa | nemasta ātmā
Where both sides are melted, there is neither target nor non-target. / This is known as mokṣa — the determined Ātman.
जेथें ध्यान धारणा सरे । कल्पना निर्विकल्पीं मुरे ।
केवळ ज्ञेप्तिमात्र उरे । सूक्ष्म ब्रह्म
jethem dhyāna dhāraṇā sare | kalpanā nirvikalpīm mure |
kevaḷa jñeptimātra ure | sūkṣma brahma
Where dhyāna, dhāraṇā end; kalpanā matures into nirvikalpa; / mere jñapti (awareness) remains — the subtle Brahman.
भवमृगजळ आटलें । लटिकें बंधन सुटलें ।
अजन्म्यास मुक्त केलें । जन्मदुःखापासुनी
bhavamṛgajaḷa āṭalem | laṭikem bamdhana suṭalem |
ajanmyāsa mukta kelem | janmaduḥkhāpāsunī
The bhava-mirage dried up; false bondage is released. / The Unborn is made free of birth-sorrow.
निःसंगाची संगव्याधी । विदेहाची देहबुद्धी ।
विवेकें तोडिली उपाधी । निःप्रपंचाची
niḥsamgācī samgavyādhī | videhācī dehabuddhī |
vivekem toḍilī upādhī | niḥprapamcācī
The attachment-disease of the unattached; the body-awareness of the videha; / by vivek the upādhi (of niṣprapañca) is cut.
अद्वैताचें तोडिलें द्वैत । येकांतास दिला एकांत ।
अनंतास दिला अंत । अनंताचा
advaitācem toḍilem dvaita | yekāmtāsa dilā ekāmta |
anamtāsa dilā amta | anamtācā
Advaita cut the duality; to ekānta (solitude) was given the oneness. / To Ananta was given the end — of Ananta's [limiting].
जागृतीस चेवविलें । चेईर्यास सावध केलें ।
निजबोधास प्रबोधिलें । आत्मज्ञान
jāgṛtīsa cevavilem | ceīryāsa sāvadha kelem |
nijabodhāsa prabodhilem | ātmajñāna
Jāgṛti was awakened; the waker was made alert. / Nija-bodha was prabodhit — by ātma-jñāna.
अमृतास केलें अमर । मोक्षास मुक्तीचें घर ।
संयोगास निरंतर । योग केला । ६४ ॥
निर्गुणास निर्गुण केलें । सार्थकाचें सार्थक जालें ।
बहुतां दिवसां भेटलें । आपणासि आपण
amṛtāsa kelem amara | mokṣāsa muktīcem ghara |
samyogāsa niramtara | yoga kelā | 64 ||
nirguṇāsa nirguṇa kelem | sārthakācem sārthaka jālem |
bahutām divasām bheṭalem | āpaṇāsi āpaṇa
To amṛta itself was made amara; to mokṣa, the home of mukti; / to samyoga, continuous — yoga was done. / To Nirguṇa was made nirguṇa; the accomplishment of accomplishment arose; / after many days, oneself met oneself.
तुटला द्वैताचा पडदा । अभेदें तोडिलें भेदा ।
भूतपंचकाची बाधा । निरसोन गेली
tuṭalā dvaitācā paḍadā | abhedem toḍilem bhedā |
bhūtapamcakācī bādhā | nirasona gelī
The curtain of dvaita snapped; by abheda, bheda was severed. / The affliction of the five-elements — dissolved and went.
जालें साधनाचें फळ । निश्चळास केलें निश्चळ ।
निर्मळाचा गेला मळ । विवेकबळें
jālem sādhanācem phaḷa | niścaḷāsa kelem niścaḷa |
nirmaḷācā gelā maḷa | vivekabaḷem
Sādhana's fruit was received; the niścala was made niścala. / The mala of the nirmala was gone — by the power of vivek.
होतें सन्निध चुकलें । ज्याचें त्यास प्राप्त जालें ।
आपण देखतां फिटलें । जन्मदुःख
hotem sannidha cukalem | jyācem tyāsa prāpta jālem |
āpaṇa dekhatām phiṭalem | janmaduḥkha
What was close but missed — has been attained by him whose it was. / On looking at oneself, birth-sorrow dissolved.
दुष्टस्वप्नें जाजावला । ब्रह्मण नीच याती पावला ।
आपणांसी आपण सांपडला । जागेपणें
duṣṭasvapnem jājāvalā | brahmaṇa nīca yātī pāvalā |
āpaṇāmsī āpaṇa sāmpaḍalā | jāgepaṇem
Vexed by a bad dream, a Brahmin attained low birth [in dream]; / oneself to oneself was found — in wakefulness.
ऐसें जयास जालें ज्ञान । तया पुरुषाचें लक्षण ।
पुढिले समासीं निरूपण । बोलिलें असे
aisem jayāsa jālem jñāna | tayā puruṣācem lakṣaṇa |
puḍhile samāsīm nirūpaṇa | bolilem ase
He to whom such jñāna has occurred — the characteristics of that puruṣa / will be expounded in the next samāsa; so is declared.