संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 8
Dashak 8 · Samāsa 7
66 ovis
मागां श्रोतयांचा पक्ष । कितां दिवसां होतो मोक्ष ।
तेचि कथा श्रोते दक्ष । होऊन ऐका
māgām śrotayāmcā pakṣa | kitām divasām hoto mokṣa |
teci kathā śrote dakṣa | hoūna aikā
Earlier the listener's question was — in how many days does mokṣa happen? / That very topic, alert listeners, hear with attention.
मोक्षास कैसें जाणावें । मोक्ष कोणास म्हणावें ।
संतसंगें पावावें । मोक्षास कैसें
mokṣāsa kaisem jāṇāvem | mokṣa koṇāsa mhaṇāvem |
samtasamgem pāvāvem | mokṣāsa kaisem
How should mokṣa be known? To whom is 'mokṣa' said? / How is it attained through the company of saints — [listen].
तरी बद्ध म्हणिजे बांधला । आणि मोक्ष म्हणिजे मोकळा जाला ।
तो संतसंगें कैसा लाधला । तेंचि ऐका
tarī baddha mhaṇije bāmdhalā | āṇi mokṣa mhaṇije mokaḷā jālā |
to samtasamgem kaisā lādhalā | temci aikā
Then 'bound' means tied, and 'mokṣa' means become free. / How that is attained by saint-company — hear that very thing.
प्राणी संकल्पें बांधला । जीवपणें बद्ध जाला ।
तो विवेकें मुक्त केला । साधुजनीं
prāṇī samkalpem bāmdhalā | jīvapaṇem baddha jālā |
to vivekem mukta kelā | sādhujanīm
The creature is bound by samkalpa (intentional resolve); as jīva-hood it became bound. / That one is made free by vivek (discrimination) by the saint-folk.
मी जीव ऐसा संकल्प । दृढ धरितां गेले कल्प ।
तेणें प्राणी जाला अल्प । देहबुद्धीचा
mī jīva aisā samkalpa | dṛḍha dharitām gele kalpa |
teṇem prāṇī jālā alpa | dehabuddhīcā
'I am jīva' — this samkalpa, holding firm, aeons passed; / by that the creature became small, reduced to deha-buddhi (body-intellect).
मी जीव मज बंधन । मज आहे जन्ममरण ।
केल्या कर्माचें फळ आपण । भोगीन आतां
mī jīva maja bamdhana | maja āhe janmamaraṇa |
kelyā karmācem phaḷa āpaṇa | bhogīna ātām
'I am jīva, I have bondage, I have birth-death; / the fruit of karmas done, I myself must now bear.'
पापाचें फळ तें दुःख । आणी पुण्याचें फळ तें सुख ।
पापपुण्य अवश्यक । भोगणें लागे
pāpācem phaḷa tem duḥkha | āṇī puṇyācem phaḷa tem sukha |
pāpapuṇya avaśyaka | bhogaṇem lāge
The fruit of pāpa is duḥkha, and the fruit of puṇya is sukha; / pāpa-puṇya must inevitably be borne.
पापपुण्य भोग सुटेना । आणी गर्भवासहि तुटेना ।
ऐसी जयाची कल्पना । दृढ जाली
pāpapuṇya bhoga suṭenā | āṇī garbhavāsahi tuṭenā |
aisī jayācī kalpanā | dṛḍha jālī
The experience of pāpa-puṇya does not cease, and womb-dwelling also does not cease. / Such is the kalpanā (imagination) that has become firm.
तया नाव बांधला। जीवपणें बद्ध जाला ।
जैसा स्वयें बांधोन कोसला । मृत्यु पावे
tayā nāva bāmdhalā | jīvapaṇem baddha jālā |
jaisā svayem bāmdhona kosalā | mṛtyu pāve
He is named 'the bound one'; as jīva-hood he became bound — / just as silkworm spinning itself in cocoon meets death.
तैसा प्राणी तो अज्ञान । नेणें भगवंताचें ज्ञान ।
म्हणे माझें जन्ममरण । सुटेचिना
taisā prāṇī to ajñāna | neṇem bhagavamtācem jñāna |
mhaṇe mājhem janmamaraṇa | suṭecinā
Thus that creature is ajñāna; does not know Bhagavant's knowledge. / Says, 'my birth-death does not release.'
आतां कांहीं दान करूं । पुढिलया जन्मास आधारु ।
तेणें सुखरूप संसारु । होईल माझा
ātām kāmhīm dāna karūm | puḍhilayā janmāsa ādhāru |
teṇem sukharūpa samsāru | hoīla mājhā
'Now let me do some dāna — as support for next birth; / thereby my samsāra will be blissful.'
पूर्वीं दान नाहीं केलें । म्हणोन दरिद्र प्राप्त जालें ।
आतां तरी कांहीं केलें । पाहिजे कीं
pūrvīm dāna nāhīm kelem | mhaṇona daridra prāpta jālem |
ātām tarī kāmhīm kelem | pāhije kīm
'Formerly I did no dāna, so poverty has arrived; / now at least something must be done.'
म्हणौनी दिलें वस्त्र जुनें । आणी येक तांब्र नाणें ।
म्हणे आतां कोटिगुणें । पावेन पुढें
mhaṇaunī dilem vastra junem | āṇī yeka tāmbra nāṇem |
mhaṇe ātām koṭiguṇem | pāvena puḍhem
So he gave an old cloth and one copper coin; / says, 'now in crore-multiples I shall attain ahead.'
कुशावर्तीं कुरुक्षेत्रीं । महिमा ऐकोन दान करी ।
आशा धरिली अभ्यांतरीं । कोटिगुणांची
kuśāvartīm kurukṣetrīm | mahimā aikona dāna karī |
āśā dharilī abhyāmtarīm | koṭiguṇāmcī
In Kuśāvarta, in Kurukṣetra — hearing the mahimā (greatness) he gives dāna; / āśā (hope) held within for crore-multiples.
रुका आडका दान केला । अतितास टुक्डा घातला ।
म्हणे माझा ढीग जाला । कोटि टुकड्यांचा
rukā āḍakā dāna kelā | atitāsa ṭukḍā ghātalā |
mhaṇe mājhā ḍhīga jālā | koṭi ṭukaḍyāmcā
A rukā (quarter-paisa), an āḍakā he gave in dāna; to the mendicant he tossed a crust; / says 'my heap has become a crore of crusts.'
तो मी खाईन पुढिलिये जन्मीं । ऐसें कल्पीं अंतर्यामीं ।
वासना गुंतली जन्मकर्मीं । प्राणीयांची
to mī khāīna puḍhiliye janmīm | aisem kalpīm amtaryāmīm |
vāsanā gumtalī janmakarmīm | prāṇīyāmcī
'That I shall eat in the next birth' — so he imagines in the inner-self. / Thus vāsanā gets entangled in birth-karma of creatures.
आतां मी जें देईन । तें पुढिले जन्मीं पावेन ।
ऐसें कल्पी तो अज्ञान । बद्ध जाणावा
ātām mī jem deīna | tem puḍhile janmīm pāvena |
aisem kalpī to ajñāna | baddha jāṇāvā
'Now what I give, that I shall attain in next birth' — / such imagining is ajñāna; know him as bound.
बहुतां जन्माचे अंतीं । होये नरदेहाची प्राप्ती ।
येथें न होतां ज्ञानें सद्गती । गर्भवस चुकेना
bahutām janmāce amtīm | hoye naradehācī prāptī |
yethem na hotām jñānem sadgatī | garbhavasa cukenā
After many births at the end, the human-body is attained; / here if sadgati through jñāna is not had, womb-dwelling does not cease.
गर्भवास नरदेहीं घडे । ऐसें हें सर्वथा न घडे ।
अकस्मात भोगणें पडे । पुन्हा नीच योनी
garbhavāsa naradehīm ghaḍe | aisem hem sarvathā na ghaḍe |
akasmāta bhogaṇem paḍe | punhā nīca yonī
'Womb-dwelling occurs [only] in human-body' — this is not at all so; / sudden experience comes, again of low yoni.
ऐसा निश्चयो शास्त्रांतरीं । बहुतीं केला बहुतांपरीं ।
नरदेह संसारीं । परम दुल्लभ असे
aisā niścayo śāstrāmtarīm | bahutīm kelā bahutāmparīm |
naradeha samsārīm | parama dullabha ase
Such is the determination in the śāstras, made by many in many ways — / human-body in samsāra is supremely rare.
पापपुण्य समता घडे । तरीच नरदेह जोडे ।
येरवीं हा जन्म न घडे । हें व्यासवचन भागवतीं
pāpapuṇya samatā ghaḍe | tarīca naradeha joḍe |
yeravīm hā janma na ghaḍe | hem vyāsavacana bhāgavatīm
When pāpa-puṇya reach parity, only then is human-body obtained; / otherwise this birth does not occur — this is Vyāsa's saying in Bhāgavata.
॥ श्लोक ॥ नरदेहमाद्यं सुलभं सुदुर्लभं । प्लवं सुकल्पं गुरुकर्णधारं ।
मायानुकुलेन नभस्वतेरितं । पुमान्भबाब्धिं न तरेत्स आत्महा ॥
नरदेह दुल्लभ । अल्प संकल्पाचा लाभ ।
गुरु कर्णधारी स्वयंभ । सुख पाववी
|| śloka || naradehamādyam sulabham sudurlabham | plavam sukalpam gurukarṇadhāram |
māyānukulena nabhasvateritam | pumānbhabābdhim na taretsa ātmahā ||
naradeha dullabha | alpa samkalpācā lābha |
guru karṇadhārī svayambha | sukha pāvavī
[Śloka: nara-dehamādyam sulabham sudurlabham | plavam sukalpam gurukarṇadhāram | māyānukūlena nabhasvatoritam | pumānbhavābdhim na taret sa ātmahā ||] / Human-body is rare; small samkalpa brings [no] gain; / Guru is the helmsman svayambhū — gives happiness.
दैव अनुकुळ नव्हे जया । स्वयें पापी तो प्राणीया ।
भवब्धी न तरवे तया । आत्महत्यारा बोलिजे
daiva anukuḷa navhe jayā | svayem pāpī to prāṇīyā |
bhavabdhī na tarave tayā | ātmahatyārā bolije
He for whom fate is not favourable, himself the sinner, that creature / cannot cross the bhava-sindhu — is called ātma-hatyārā (self-killer).
ज्ञानेंविण प्राणीयांसी । जन्ममृत्य लक्ष चौर्यासी ।
तितुक्या आत्महत्या त्यासी । म्हणोन आत्महत्यारा
jñānemviṇa prāṇīyāmsī | janmamṛtya lakṣa cauryāsī |
titukyā ātmahatyā tyāsī | mhaṇona ātmahatyārā
Without jñāna, creatures have 84-lakh birth-deaths; / all those are self-killings — hence called ātma-hatyārā.
नरदेहीं ज्ञानेंविण । कदा न चुके जन्ममरण ।
भोगणें लागती दारुण । नाना नीच योनी
naradehīm jñānemviṇa | kadā na cuke janmamaraṇa |
bhogaṇem lāgatī dāruṇa | nānā nīca yonī
In human-body without jñāna, birth-death is never avoided; / terrible sufferings must be borne in various low yonis.
रीस मर्कट श्वान सूकर । अश्व वृषभ म्हैसा खर ।
काक कुर्कूट जंबुक मार्जर । सरड बेडुक मक्षिका
rīsa markaṭa śvāna sūkara | aśva vṛṣabha mhaisā khara |
kāka kurkūṭa jambuka mārjara | saraḍa beḍuka makṣikā
Bear, monkey, dog, pig, / horse, ox, buffalo, donkey, / crow, cock, jackal, cat, / lizard, frog, fly —
इत्यादिक नीच योनी । ज्ञान नस्तां भोगणें जनीं ।
आशा धरी मुर्ख प्राणी ॥ पुढिलिया जन्माची
ityādika nīca yonī | jñāna nastām bhogaṇem janīm |
āśā dharī murkha prāṇī || puḍhiliyā janmācī
— etc., low yonis; without jñāna they must be borne among people. / The foolish creature entertains hope of the next birth.
हा नरदेह पडतां । तोंचि पाविजे मागुतां ।
ऐसा विश्वास धरिजां । लाज नाहीं
hā naradeha paḍatām | tomci pāvije māgutām |
aisā viśvāsa dharijām | lāja nāhīm
'When this human-body falls, again at once it will be attained' — / such trust he holds, has no shame.
कोण पुण्याच संग्रहू । जे पुन्हा पाविजे नरदेहो ।
दुराशा धरिली पाहो । पुढिलिया जन्माची
koṇa puṇyāca samgrahū | je punhā pāvije naradeho |
durāśā dharilī pāho | puḍhiliyā janmācī
What accumulation of puṇya that human-body would again be attained? / Vain hope he has held regarding next birth.
ऐसा मुर्ख अज्ञान जन । केलें संकल्पें बंधन ।
शत्रु आपणासि आपण । होऊन ठेला
aisā murkha ajñāna jana | kelem samkalpem bamdhana |
śatru āpaṇāsi āpaṇa | hoūna ṭhelā
Such ignorant foolish people have made bondage by samkalpa; / they have become their own enemy to themselves.
॥ श्लोक ॥ अत्मैव ह्यात्मनो बंधुरात्मैव रिपुरात्मनः ।
ऐसे संकल्पाचें बंधन । संतसंगे तुटे जाण ।
ऐक तयाचें लक्षण । सांगिजेल
|| śloka || atmaiva hyātmano bamdhurātmaiva ripurātmanaḥ |
aise samkalpācem bamdhana | samtasamge tuṭe jāṇa |
aika tayācem lakṣaṇa | sāmgijela
[Śloka: ātmaiva hy ātmano bandhur ātmaiva ripur ātmanaḥ ||] / Such bondage of samkalpa — by saint-company it snaps; know. / Hear its characteristics — they will be told.
पांचा भूतांचें शरीर । निर्माण जालें सचराचर ।
प्रकृतिस्वभावें जगदाकार । वर्तों लागे
pāmcā bhūtāmcem śarīra | nirmāṇa jālem sacarācara |
prakṛtisvabhāvem jagadākāra | vartom lāge
The body of five elements — the moving and unmoving was created; / by prakṛti-svabhāva the world-form began to operate.
देह अवस्ता अभिमान । स्थानें भोग मात्रा गुण ।
शक्ती आदिकरुन लक्षण । चौपुटी तत्वांचें
deha avastā abhimāna | sthānem bhoga mātrā guṇa |
śaktī ādikaruna lakṣaṇa | caupuṭī tatvāmcem
Deha, avasthā (state), abhimāna (ego), sthāna (place), bhoga, mātrā, guṇa, / śakti and so on — characteristics in four-fold of the tattvas.
ऐसी पिंडब्रह्मांड रचना । विस्तारें वाढली कल्पना ।
निर्धारितां तत्वज्ञाना । मतें भांबावलीं
aisī pimḍabrahmāmḍa racanā | vistārem vāḍhalī kalpanā |
nirdhāritām tatvajñānā | matem bhāmbāvalīm
Such piṇḍa-brahmāṇḍa rachanā — with expansion kalpanā grew; / in determining tattva-jñāna, doctrines became confused.
नाना मतीं नाना भेद । भेदें वाढती वेवाद ।
परी तो ऐक्यतेचा संवाद । साधु जाणती
nānā matīm nānā bheda | bhedem vāḍhatī vevāda |
parī to aikyatecā samvāda | sādhu jāṇatī
Various doctrines, various divisions; by divisions disputes grow. / But the saints know that dialogue of unity.
तया संवादाचे लक्षण । पंचभूतिक देह जाण ।
त्या देहामधें कारण । आत्मा वोळखावा
tayā samvādāce lakṣaṇa | pamcabhūtika deha jāṇa |
tyā dehāmadhem kāraṇa | ātmā voḷakhāvā
Of that dialogue the mark — know the five-elemental body; / within that body the Cause — Ātman is to be recognized.
देह अंती नासोन जाये । त्यास आत्मा म्हणों नये ।
नाना तत्वांचा समुदाय । देहामधें आला
deha amtī nāsona jāye | tyāsa ātmā mhaṇom naye |
nānā tatvāmcā samudāya | dehāmadhem ālā
The body at the end perishes; it should not be called Ātman. / Collection of various tattvas has come into the body.
अंतःकर्ण प्राणादिक । विषये इंद्रियें दशक ।
हा सूक्ष्माच विवेक । बोलिला शास्त्रीं
amtaḥkarṇa prāṇādika | viṣaye imdriyem daśaka |
hā sūkṣmāca viveka | bolilā śāstrīm
Antaḥkaraṇa, the prāṇas and so on; ten sense-objects and sense-organs — / this is the sūkṣma (subtle) vivek taught in the śāstras.
घेतां सूक्ष्माची शुद्धी । भिन्न अंतःकरण मन बुद्धी ।
नाना तत्वांचे उपाधी । वेगळा आत्मा
ghetām sūkṣmācī śuddhī | bhinna amtaḥkaraṇa mana buddhī |
nānā tatvāmce upādhī | vegaḷā ātmā
Taking the purification of subtle [analysis], separate are antaḥkaraṇa, manas, buddhi; / various tattvas are upādhis — Ātman is distinct.
स्थूळ सूक्ष्म कारण । माहाकारण विराट हिरण्य ।
अव्याकृत मूळप्रकृति जाण । ऐसे अष्टदेह
sthūḷa sūkṣma kāraṇa | māhākāraṇa virāṭa hiraṇya |
avyākṛta mūḷaprakṛti jāṇa | aise aṣṭadeha
Sthūla, sūkṣma, kāraṇa, mahākāraṇa, virāṭ, hiraṇya, / avyākṛta, mūla-prakṛti — know these as eight bodies (aṣṭa-deha).
च्यारी पिंडी च्यारी ब्रह्मांडीं । ऐसी अष्टदेहाची प्रौढी ।
प्रकृती पुरुषांची वाढी । दशदेह बोलिजे
cyārī pimḍī cyārī brahmāmḍīm | aisī aṣṭadehācī prauḍhī |
prakṛtī puruṣāmcī vāḍhī | daśadeha bolije
Four in piṇḍa, four in brahmāṇḍa — such is the grandeur of aṣṭa-deha. / With prakṛti-puruṣa's pair added, ten bodies are spoken (daśa-deha).
ऐसें तत्वांचे लक्षण । आत्मा साक्षी विलक्षण ।
कार्य कर्ता कारण । दृश्या तयाचें
aisem tatvāmce lakṣaṇa | ātmā sākṣī vilakṣaṇa |
kārya kartā kāraṇa | dṛśyā tayācem
Such are the characteristics of tattvas; Ātman is sākṣī (witness), distinct. / Cause, doer, kāraṇa — dṛśya (object) is theirs.
जीवशिव पिंडब्रह्मांड । मायेअविद्येचें बंड ।
हें सांगता असे उदंड । परी आत्मा तो वेगळा
jīvaśiva pimḍabrahmāmḍa | māyeavidyecem bamḍa |
hem sāmgatā ase udamḍa | parī ātmā to vegaḷā
Jīva-Śiva, piṇḍa-brahmāṇḍa — these are the uproar of māyā-avidyā. / To expound this is endless; yet the Ātman is apart.
पाहों जातां आत्मे च्यारी । त्यांचे लक्षण अवधारीं ।
हें जाणोनि अभ्यांतरीं । सदृढ धरावें
pāhom jātām ātme cyārī | tyāmce lakṣaṇa avadhārīm |
hem jāṇoni abhyāmtarīm | sadṛḍha dharāvem
If you look, Ātmās are four; their characteristics attend closely. / Knowing this within, hold firmly.
एक जीवात्मा दुसरा शिवात्मा । तिसरा परमात्मा जो विश्वात्मा ।
चौथा जाणिजे निर्मळात्मा । ऐसे च्यारी आत्मे
eka jīvātmā dusarā śivātmā | tisarā paramātmā jo viśvātmā |
cauthā jāṇije nirmaḷātmā | aise cyārī ātme
First jīvātmā, second śivātmā, third paramātmā who is viśvātmā, / fourth know as nirmalātmā — such are the four Ātmās.
भेद उंच नीच भासती । परी च्यारी एकचि असती ।
येविषीं दृष्टांत संमती। सावध ऐका
bheda umca nīca bhāsatī | parī cyārī ekaci asatī |
yeviṣīm dṛṣṭāmta sammatī | sāvadha aikā
Distinctions appear high-low, but the four are only one. / On this topic the dṛṣṭānta (example) and sanction — attentively hear.
घटाकाश मठाकाश । महदाकाश चिदाकाश ।
अवघे मिळोन आकाश । येकचि असे
ghaṭākāśa maṭhākāśa | mahadākāśa cidākāśa |
avaghe miḷona ākāśa | yekaci ase
Ghaṭākāśa (pot-space), maṭhākāśa (room-space), / mahadākāśa (great-space), cidākāśa (consciousness-space) — / all together, ākāśa is but one.
तैसा जीवात्मा आणि शिवात्मा । परमात्मा आणी निर्मळाता ।
अवघा मिळोन आत्मा । येकचि असे
taisā jīvātmā āṇi śivātmā | paramātmā āṇī nirmaḷātā |
avaghā miḷona ātmā | yekaci ase
Likewise jīvātmā and śivātmā, paramātmā and nirmalātmā — / all together, Ātman is but one.
घटीं व्यापक जें आकाश । तया नाव घटाकाश ।
पिंडी व्यापक ब्रह्मांश । त्यास जीवात्मा बोलिजे
ghaṭīm vyāpaka jem ākāśa | tayā nāva ghaṭākāśa |
pimḍī vyāpaka brahmāmśa | tyāsa jīvātmā bolije
The ākāśa pervading within a pot — its name is ghaṭākāśa. / The brahmāmśa pervading in the piṇḍa — that is called jīvātmā.
मठीं व्यापक जें आकाश । तया नाव मठाकाश ।
तैसा ब्रह्मांडीं जो ब्रह्मांश । त्यास शिवात्मा बोलिजे
maṭhīm vyāpaka jem ākāśa | tayā nāva maṭhākāśa |
taisā brahmāmḍīm jo brahmāmśa | tyāsa śivātmā bolije
The ākāśa pervading within a room — its name is maṭhākāśa. / Likewise the brahmāmśa in the brahmāṇḍa — that is called śivātmā.
मठाबाहेरील आकाश । तयाअ नांव महदाकाश ।
ब्रह्मांडाबाहेरील ब्रह्मांश । त्यास परमात्मा बोलिजे
maṭhābāherīla ākāśa | tayāa nāmva mahadākāśa |
brahmāmḍābāherīla brahmāmśa | tyāsa paramātmā bolije
The ākāśa outside the room — its name is mahadākāśa. / The brahmāmśa outside the brahmāṇḍa — that is called paramātmā.
उपधीवेगळें आकाश । तया नाव चिदाकाश ।
तैसा निर्मळात्मा परेश । तो उपधिवेगळा
upadhīvegaḷem ākāśa | tayā nāva cidākāśa |
taisā nirmaḷātmā pareśa | to upadhivegaḷā
The ākāśa free of upādhi — its name is cidākāśa. / Likewise nirmalātmā pareśa — it is free of upādhi.
उपाधियोगें वाटे भिन्न । परी तें आकाश अभिन्न ।
तैसा अत्मा स्वानंदघन । येकचि असे
upādhiyogem vāṭe bhinna | parī tem ākāśa abhinna |
taisā atmā svānamdaghana | yekaci ase
By upādhi-association it appears divided; yet ākāśa is indivisible. / Likewise Ātman is svānanda-ghana (mass of self-bliss) — it is but one.
दृश्या सबाह्य अंतरीं । सूक्ष्मात्मा निरंतरीं ।
त्याचि वर्णावया थोरी । शेष समर्थ नव्हे
dṛśyā sabāhya amtarīm | sūkṣmātmā niramtarīm |
tyāci varṇāvayā thorī | śeṣa samartha navhe
Inside and outside the dṛśya, the subtle Ātman is continuous. / To praise its greatness even Śeṣa is not capable.
ऐसे आत्म्याचें लक्षण । जाणतां नाहीं जीवपण ।
उपाधी शोधतां अभिन्न । मुळींच आहे
aise ātmyācem lakṣaṇa | jāṇatām nāhīm jīvapaṇa |
upādhī śodhatām abhinna | muḷīmca āhe
Such are the characteristics of Ātman; knowing this, there is no jīva-hood. / On searching through upādhis it is non-different — it was there from the root.
जीवपणें येकदेसी । अहंकारें जन्म सोसी ।
विवेक पाहतां प्राणीयांसी । जन्म कैंचा
jīvapaṇem yekadesī | ahamkārem janma sosī |
viveka pāhatām prāṇīyāmsī | janma kaimcā
As jīva-hood, it is located in one region; by ahamkāra it bears birth. / On looking with vivek, for the creature — whence is birth?
जन्ममृत्यापासून सुटला । या नाव जाणिजे मोक्ष जाला ।
तत्वें शोधितां पावला । तत्वता वस्तु
janmamṛtyāpāsūna suṭalā | yā nāva jāṇije mokṣa jālā |
tatvem śodhitām pāvalā | tatvatā vastu
Released from birth-death — this is known as 'mokṣa attained.' / Searching with tattvas, he has attained the Real Substance (tattvatā-vastu).
तेचि वस्तु ते आपण । हें माहावाक्याचें लक्षण ।
साधु करीती निरूपण । आपुलेन मुखें
teci vastu te āpaṇa | hem māhāvākyācem lakṣaṇa |
sādhu karītī nirūpaṇa | āpulena mukhem
That very Substance is yourself — this is the characteristic of the Mahāvākya. / Saints give expounding with their own mouth.
जेचि क्षणी अनुग्रह केला । तेचि क्षणीं मोक्ष जाला ।
बंधन कांहीं आत्मयाला । बोलोंचि नये
jeci kṣaṇī anugraha kelā | teci kṣaṇīm mokṣa jālā |
bamdhana kāmhīm ātmayālā | bolomci naye
The very moment anugraha (grace) is done, that very moment mokṣa has occurred. / Bondage cannot even be spoken of for the Ātman.
आतां आशंका फिटली । संदेहवृत्ती मावळली ।
संतसंगें तत्काळ जाली । मोक्षपदवी
ātām āśamkā phiṭalī | samdehavṛttī māvaḷalī |
samtasamgem tatkāḷa jālī | mokṣapadavī
Now the doubt has dissolved; the vṛtti of uncertainty has set. / By saint-company, instantly the mokṣa-padavī was attained.
स्वप्नामधें जो बांधला । तो जागृतीनें मोकळा केला ।
ज्ञानविवेकें प्राणीयाला । मोक्षप्राप्ती
svapnāmadhem jo bāmdhalā | to jāgṛtīnem mokaḷā kelā |
jñānavivekem prāṇīyālā | mokṣaprāptī
He who was bound in dream — by waking he is released. / By jñāna-vivek, for the creature, the attainment of mokṣa.
अज्ञाननिसीचा अंतीं । संकल्पदुःखें नासती ।
तेणें गुणें होये प्राप्ती । तत्काळ मोक्षाची
ajñānanisīcā amtīm | samkalpaduḥkhem nāsatī |
teṇem guṇem hoye prāptī | tatkāḷa mokṣācī
At the end of the ajñāna-night, the sorrows of samkalpa perish. / By that quality, instant attainment of mokṣa.
तोडावया स्वप्नबंधन । नलगे आणिक साधन ।
तयास प्रेत्न जागृतीवीण । बोलोंचि नये
toḍāvayā svapnabamdhana | nalage āṇika sādhana |
tayāsa pretna jāgṛtīvīṇa | bolomci naye
To break dream-bondage, no other sādhana is needed; / for that one, beyond waking, no effort is to be spoken of.
तैसा संकल्पें बांधला जीव । त्यास आणिक नाही उपाव ।
विवेक पाहतां वाव । बंधन होये
taisā samkalpem bāmdhalā jīva | tyāsa āṇika nāhī upāva |
viveka pāhatām vāva | bamdhana hoye
Likewise the jīva bound by samkalpa — for him there is no other means; / on looking with vivek, bondage becomes vain (vāva).
विवेक पाहिल्याविण । जो जो उपाव तो तो सीण ।
विवेक पाहातां आपण । आत्माच असे
viveka pāhilyāviṇa | jo jo upāva to to sīṇa |
viveka pāhātām āpaṇa | ātmāca ase
Without looking through vivek, every means is only exhaustion; / on looking with vivek, you yourself are Ātman.
आत्मयाचा ठांई कांहीं । बद्ध मोक्ष दोनी नाहीं ।
जन्ममृत्य हें सर्वहि । आत्मत्वीं न घडे
ātmayācā ṭhāmī kāmhīm | baddha mokṣa donī nāhīm |
janmamṛtya hem sarvahi | ātmatvīm na ghaḍe
In the Ātman's locus, there is neither baddha nor mokṣa — neither of the two; / birth-death — all this — does not occur in Ātman-hood.