संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 7
Dashak 7 · Samāsa 4
52 ovis
श्रीराम ॥
ब्रह्म नभाहूनि निर्मळ । पाहतां तैसेंचि पोकळ ।
अरूप आणि विशाळ । मर्यादेवेगळें
śrīrāma ||
brahma nabhāhūni nirmaḷa | pāhatām taisemci pokaḷa |
arūpa āṇi viśāḷa | maryādevegaḷem
Śrīrāma. Brahman is purer than the sky; when looked at, equally hollow; formless and vast, beyond limit.
एकवीस स्वर्गें सप्त पाताळ । मिळोन एक ब्रह्मगोळ ।
ऐसें अनंत तें निर्मळ । व्यापून असे
ekavīsa svargem sapta pātāḷa | miḷona eka brahmagoḷa |
aisem anamta tem nirmaḷa | vyāpūna ase
Twenty-one heavens, seven patālas — joined make one brahma-sphere; such endless [spheres] that pure [Brahman] — pervading.
अनंत ब्रह्मांडांखालतें । अनंत ब्रह्मांडांवरुतें ।
तेणेंविण स्थळ रितें । अणुमात्र नाहीं
anamta brahmāmḍāmkhālatem | anamta brahmāmḍāmvarutem |
teṇemviṇa sthaḷa ritem | aṇumātra nāhīm
Below endless universes, above endless universes; without it no place is empty — not even an atom's worth.
जळीं स्थळीं काष्ठीं पाषाणीं । ऐशी वदे लोकवाणी ।
तेणेंविण रिता प्राणी । एकही नाहीं
jaḷīm sthaḷīm kāṣṭhīm pāṣāṇīm | aiśī vade lokavāṇī |
teṇemviṇa ritā prāṇī | ekahī nāhīm
In water, on land, in wood, in stone — so says the popular voice; no creature is without it — not one.
जळचरां जैसें जळ । बाह्य अभ्यंतरीं निखळ ।
तैसें ब्रह्म हें केवळ । जीवमात्रासी
jaḷacarām jaisem jaḷa | bāhya abhyamtarīm nikhaḷa |
taisem brahma hem kevaḷa | jīvamātrāsī
As water to water-creatures — outside, within, pure; so this Brahman itself is [pure] — to every living being.
जळावेगळा ठाव आहे । ब्रह्माबाहेरी जातां न ये ।
म्हणोनि उपमा न साहे । जळाची तया
jaḷāvegaḷā ṭhāva āhe | brahmābāherī jātām na ye |
mhaṇoni upamā na sāhe | jaḷācī tayā
There is a place outside water [for fish]; but outside Brahman one cannot go; therefore the water-simile does not fit that.
आकाशाबाहेरी पळों जातां । पुढें आकाशचि तत्त्वतां ।
तैसा तया अनंता । अंतचि नाहीं
ākāśābāherī paḷom jātām | puḍhem ākāśaci tattvatām |
taisā tayā anamtā | amtaci nāhīm
Going out of the sky [to flee], ahead is sky in truth; so for that Ananta there is no end.
परी जें अखंड भेटलें । सर्वांगास लिगडिलें ।
अति निकट परी चोरलें । सकळांसि जें
parī jem akhamḍa bheṭalem | sarvāmgāsa ligaḍilem |
ati nikaṭa parī coralem | sakaḷāmsi jem
But it is unbrokenly met; clings to every limb; extremely near yet stolen — from all.
तयामध्येंचि असिजे । परी तयासी नेणिजे ।
उपजे भास नुपजे । परब्रह्म तें
tayāmadhyemci asije | parī tayāsī neṇije |
upaje bhāsa nupaje | parabrahma tem
One is within it, yet does not know it; appearances arise, do not arise — Parabrahman is that.
आकाशामध्यें आभाळ । तेणें आकाश वाटे डहुळ ।
परी तें मिथ्या निवळ । आकाशचि असे
ākāśāmadhyem ābhāḷa | teṇem ākāśa vāṭe ḍahuḷa |
parī tem mithyā nivaḷa | ākāśaci ase
In the sky there are clouds; by them the sky seems troubled; but that is false; clear — the sky itself is.
नेहार देतां आकाशीं । चक्रें दिसती डोळ्यांसी ।
तैसें दृश्य ज्ञानियांसी । मिथ्यारूप
nehāra detām ākāśīm | cakrem disatī ḍoḷyāmsī |
taisem dṛśya jñāniyāmsī | mithyārūpa
Gazing up into the sky, circles appear to the eyes; so the visible to the jñānis — is of false-form.
मिथ्याचि परी आभासे । निद्रितांसी स्वप्न जैसें ।
जागा झालिया आपैसें । बुझों लागे
mithyāci parī ābhāse | nidritāmsī svapna jaisem |
jāgā jhāliyā āpaisem | bujhom lāge
False, yet appears — as a dream to the sleeper; on waking, it naturally becomes known.
तैसें आपुलेनि अनुभवें । ज्ञानें जागृतीस यावें ।
मग मायिक स्वभावें । कळों लागे
taisem āpuleni anubhavem | jñānem jāgṛtīsa yāvem |
maga māyika svabhāvem | kaḷom lāge
So by one's own anubhava — by jñāna one must come to waking; then the illusion-nature naturally becomes known.
आतां असो हें कुवाडें । जें ब्रह्मांडापैलीकडे ।
तेंचि आतां निवाडें । उमजोन दावूं
ātām aso hem kuvāḍem | jem brahmāmḍāpailīkaḍe |
temci ātām nivāḍem | umajona dāvūm
Enough this reasoning; what is beyond the universe — that very one we will now clearly show.
ब्रह्म ब्रह्मांडीं कालवलें । पदार्थमात्रासि व्यापून ठेलें ।
सर्वांमध्यें विस्तारलें । अंशमात्रें
brahma brahmāmḍīm kālavalem | padārthamātrāsi vyāpūna ṭhelem |
sarvāmmadhyem vistāralem | amśamātrem
Brahman is mingled in the universe; pervades every object; extends in all — in part (amśa-mātra).
ब्रह्मामध्यें सृष्टी भासे । सृष्टीमध्यें ब्रह्म असे ।
अनुभव घेतां आभासे । अंशमात्रें
brahmāmadhyem sṛṣṭī bhāse | sṛṣṭīmadhyem brahma ase |
anubhava ghetām ābhāse | amśamātrem
In Brahman, sṛṣṭi appears; within sṛṣṭi, Brahman is; on taking anubhava, it appears — in part.
अंशमात्रें सृष्टीभीतरीं । बाहेरी मर्यादा कोण करी ।
सगळें ब्रह्म ब्रह्मांडोदरीं । माईल कैसें
amśamātrem sṛṣṭībhītarīm | bāherī maryādā koṇa karī |
sagaḷem brahma brahmāmḍodarīm | māīla kaisem
In part, within the sṛṣṭi; outside, who makes the limit? How would the whole Brahman — fit within the universe-belly?
अमृतीमध्यें आकाश । सगळें सांठवतां प्रयास ।
म्हणोन तयाचा अंश । बोलिजे तो
amṛtīmadhyem ākāśa | sagaḷem sāmṭhavatām prayāsa |
mhaṇona tayācā amśa | bolije to
Storing the whole sky in amṛtī is effortful; therefore its part is spoken of.
ब्रह्म तैसें कालवलें । परी तें नाहीं हालवलें ।
सर्वांत परी संचलें । संचलेपणें
brahma taisem kālavalem | parī tem nāhīm hālavalem |
sarvāmta parī samcalem | samcalepaṇem
Brahman is thus mingled; yet has not moved; in all, yet has remained — as saturated-ness.
पंचभूतीं असे मिश्रित । परंतु तें पंचभूतातीत ।
पंकीं आकाशीं अलिप्त । असोनि जैसें
pamcabhūtīm ase miśrita | paramtu tem pamcabhūtātīta |
pamkīm ākāśīm alipta | asoni jaisem
Mixed with the five elements, yet beyond the five elements; like the sky in mud — un-touched.
ब्रह्मास दृष्टांत न घडे । बुझावया देणें घडे ।
परी दृष्टांतीं साहित्य पडे । विचारितां आकाश
brahmāsa dṛṣṭāmta na ghaḍe | bujhāvayā deṇem ghaḍe |
parī dṛṣṭāmtīm sāhitya paḍe | vicāritām ākāśa
No example fits Brahman; yet to convey, one must give; in examples, the sky — when considered — has [most] affinity.
खंब्रह्म ऐशी श्रुती । गगनसदृशं हे स्मृती ।
म्हणोन ब्रह्मास दृष्टांतीं । आकाश घडे
khambrahma aiśī śrutī | gaganasadṛśam he smṛtī |
mhaṇona brahmāsa dṛṣṭāmtīm | ākāśa ghaḍe
'Kha-brahma' — such is the śruti; 'gagana-sadṛśam' — is the smṛti; therefore to Brahman in example, the sky is fit.
काळिमा नसतां पितळ । मग तें सोनेंचि केवळ ।
शून्यत्व नसतां निर्मळ । आकाश ब्रह्म
kāḷimā nasatām pitaḷa | maga tem sonemci kevaḷa |
śūnyatva nasatām nirmaḷa | ākāśa brahma
When blackness is absent, brass is purely gold; when voidness is absent, pure sky [becomes] Brahman.
म्हणोन ब्रह्म जैसें गगन । आणि माया जैसा पवन ।
आढळे परी दर्शन । नव्हे त्याचें
mhaṇona brahma jaisem gagana | āṇi māyā jaisā pavana |
āḍhaḷe parī darśana | navhe tyācem
Therefore Brahman is like the sky, and māyā is like the wind; encountered, but its darśana is not [visible].
शब्दसृष्टीची रचना । होत जात क्षणक्षणां ।
परंतु ते स्थिरावेना । वायूच ऐसी
śabdasṛṣṭīcī racanā | hota jāta kṣaṇakṣaṇām |
paramtu te sthirāvenā | vāyūca aisī
The construction of the sṛṣṭi happens and goes moment by moment; but it does not stabilize — like the wind.
असो ऐशी माया मायिक । शाश्वत तें ब्रह्म एक ।
पाहों जातां अनेक । व्यापून असे
aso aiśī māyā māyika | śāśvata tem brahma eka |
pāhom jātām aneka | vyāpūna ase
Enough — such is māyā illusory; the eternal is one Brahman; when looked at, pervades many.
पृथ्वीसि भेदूनि आहे । परी तें ब्रह्म कठिण नव्हे ।
दुजी उपमा न साहे । तया मृदुत्वासी
pṛthvīsi bhedūni āhe | parī tem brahma kaṭhiṇa navhe |
dujī upamā na sāhe | tayā mṛdutvāsī
It pierces the earth, but that Brahman is not hard; no other simile fits its softness.
पृथ्वीहूनि मृदु जळ । जळाहूनि तो अनळ ।
अनळाहूनि कोमळ । वायु जाणावा
pṛthvīhūni mṛdu jaḷa | jaḷāhūni to anaḷa |
anaḷāhūni komaḷa | vāyu jāṇāvā
Softer than earth is water; softer than water is fire; softer than fire, know wind.
वायूहूनि तें गगन । अत्यंतचि मृदु जाण ।
गगनाहूनि मृदु पूर्ण । ब्रह्म जाणावें
vāyūhūni tem gagana | atyamtaci mṛdu jāṇa |
gaganāhūni mṛdu pūrṇa | brahma jāṇāvem
Softer than wind is the sky; know extremely soft; softer than the sky, fully, know Brahman.
वज्रास असे भेदिलें । परी मृदुत्व नाहीं गेलें ।
उपमेरहित संचलें । कठिण ना मृदु
vajrāsa ase bhedilem | parī mṛdutva nāhīm gelem |
upamerahita samcalem | kaṭhiṇa nā mṛdu
It has pierced the adamantine, yet its softness has not gone; un-example-able saturation — neither hard nor soft.
पृथ्वीमध्यें व्यापूनि असे । पृथ्वी नासे तें न नासे ।
जळ शोषे तें न शोषे । जळीं असोनी
pṛthvīmadhyem vyāpūni ase | pṛthvī nāse tem na nāse |
jaḷa śoṣe tem na śoṣe | jaḷīm asonī
Pervading within the earth, when the earth perishes it does not perish; when water evaporates, it does not; being in water.
तेजीं असे परी जळेना । पवनीं असे तरी चळेना ।
गगनीं असे परी कळेना । परब्रह्म तें
tejīm ase parī jaḷenā | pavanīm ase tarī caḷenā |
gaganīm ase parī kaḷenā | parabrahma tem
Is in fire yet does not burn; is in wind yet does not move; is in sky yet is not known — Parabrahman is that.
शरीरीं अवघें व्यापलें । परी तें नाहीं आढळलें ।
जवळीच दुरावलें । नवल कैसें
śarīrīm avaghem vyāpalem | parī tem nāhīm āḍhaḷalem |
javaḷīca durāvalem | navala kaisem
Pervades the whole body, yet is not encountered; near, yet distant — what a marvel.
सन्मुखचि चहूंकडे । तयामध्यें पाहणें घडे ।
बाह्याभ्यंतरीं रोकडें । सिद्धचि आहे
sanmukhaci cahūmkaḍe | tayāmadhyem pāhaṇem ghaḍe |
bāhyābhyamtarīm rokaḍem | siddhaci āhe
Present-facing in all four directions; one must see it within; inside-outside directly — it is accomplished.
तयांमध्येंचि आपण । आपणां सबाह्य तें जाण ।
दृश्या वेगळी खूण । गगनासारिखी
tayāmmadhyemci āpaṇa | āpaṇām sabāhya tem jāṇa |
dṛśyā vegaḷī khūṇa | gaganāsārikhī
Oneself is within it; it is within-and-outside oneself; know the sign — separate from the visible — like the sky.
कांहीं नाहींसें वाटलें । तेथेंचि तें कोंदाटलें ।
जैसें न दिसें आपुलें । आपणासि धन
kāmhīm nāhīmsem vāṭalem | tethemci tem komdāṭalem |
jaisem na disem āpulem | āpaṇāsi dhana
Where nothing seemed to be — there it was packed; like not seeing one's own wealth — to oneself.
जो जो पदार्थ दृष्टीस पडे । तें त्या पदार्था पैलीकडे ।
अनुभवे हें कुवाडें । उकलावें
jo jo padārtha dṛṣṭīsa paḍe | tem tyā padārthā pailīkaḍe |
anubhave hem kuvāḍem | ukalāvem
Whatever object falls to sight — beyond that object — one should unpack this bundle by anubhava.
मागें पुढें आकाश । पदार्थेंविण जो पैस ।
पृथ्वीविण भकाश । एकरूप
māgem puḍhem ākāśa | padārthemviṇa jo paisa |
pṛthvīviṇa bhakāśa | ekarūpa
Before and after, the sky; the expanse without objects; the vast-space without earth — is of one form.
जें जें रूप आणि नाम । तो तो नाथिलाचि भ्रम ।
नामरूपातीत वर्म । अनुभवी जाणती
jem jem rūpa āṇi nāma | to to nāthilāci bhrama |
nāmarūpātīta varma | anubhavī jāṇatī
Whatever has form and name — that is mere baseless delusion; the secret beyond name-and-form — only experiencers know.
नभीं धूम्राचे डोंगर । उचलती थोर थोर ।
तैसें दावी वोडंबर । मायादेवी
nabhīm dhūmrāce ḍomgara | ucalatī thora thora |
taisem dāvī voḍambara | māyādevī
In the sky, great mountains of smoke rise up; thus the māyā-goddess displays spectacles.
ऐशी माया अशाश्वत । ब्रह्म जाणावें शाश्वत ।
सर्वांठायीं सदोदित । भरलें असे
aiśī māyā aśāśvata | brahma jāṇāvem śāśvata |
sarvāmṭhāyīm sadodita | bharalem ase
Thus māyā is non-eternal; know Brahman as eternal; in all places, ever-rising — filled.
पोथी वाचूं जातां पाहे । मातृकामध्यें भरलें आहे ।
नेत्रीं रिघोनियां राहे । मृदुपणें
pothī vācūm jātām pāhe | mātṛkāmadhyem bharalem āhe |
netrīm righoniyām rāhe | mṛdupaṇem
When reading a book, [one] looks; [Brahman] is within the alphabet; entering the eyes it remains — by softness.
श्रवणें शब्द ऐकतां । मनें विचार पाहतां ।
मना सबाह्य तत्त्वतां । परब्रह्म तें
śravaṇem śabda aikatām | manem vicāra pāhatām |
manā sabāhya tattvatām | parabrahma tem
By the ear hearing sound, by the mind examining — within-and-outside the mind, in truth — is that Parabrahman.
चरणीं चालतां मार्गीं । जें आडळे सर्वांगीं ।
करें घेतां वस्तुलागीं । आडवें ब्रह्म
caraṇīm cālatām mārgīm | jem āḍaḷe sarvāmgīm |
karem ghetām vastulāgīm | āḍavem brahma
On walking the path, it is encountered in every limb; when taking an object with the hand — Brahman is across.
असो इंद्रियसमुदाव । तयामध्यें वर्ते सर्व ।
जाणों जातां मोडे हांव । इंद्रियांची
aso imdriyasamudāva | tayāmadhyem varte sarva |
jāṇom jātām moḍe hāmva | imdriyāmcī
Enough — in the senses' assembly, it moves in all; on trying to know, the desire of the senses breaks.
जें जवळीच असे । पांहों जातां न दिसे ।
न दिसोन वसे । कांहीं एक
jem javaḷīca ase | pāmhom jātām na dise |
na disona vase | kāmhīm eka
That which is close by, on looking for it is not seen; not being seen, it dwells — as some-thing.
जें अनुभवेंचि जाणावें । सृष्टीचेनि अभावें ।
आपुलेनि स्वानुभवें । पाविजे ब्रह्म
jem anubhavemci jāṇāvem | sṛṣṭīceni abhāvem |
āpuleni svānubhavem | pāvije brahma
That which should be known only by anubhava, by the absence of sṛṣṭi; by one's own sva-anubhava — Brahman is attained.
ज्ञानदृष्टीचें देखणें । चर्मदृष्टी पाहों नेणे ।
अंतरवृत्तीचिये खुणे । अंतरवृत्ति साक्ष
jñānadṛṣṭīcem dekhaṇem | carmadṛṣṭī pāhom neṇe |
amtaravṛttīciye khuṇe | amtaravṛtti sākṣa
The seeing of the jñāna-eye — the flesh-eye cannot see; the sign of the inner-disposition — only the inner-disposition witnesses.
जाणे ब्रह्म जाणे माया । जाणे अनुभवाच्या ठाया ।
ते येक जाणावी तुर्या । सर्वसाक्षिणी
jāṇe brahma jāṇe māyā | jāṇe anubhavācyā ṭhāyā |
te yeka jāṇāvī turyā | sarvasākṣiṇī
Knows Brahman, knows māyā; knows the place of anubhava; that one should be known as *turīyā* — the all-witness.
साक्षत्व वृत्तीचें कारण । उन्मनी ते निवृत्ति जाण ।
जेथें विरे जाणपण । विज्ञान तें
sākṣatva vṛttīcem kāraṇa | unmanī te nivṛtti jāṇa |
jethem vire jāṇapaṇa | vijñāna tem
The cause of witnessing is disposition; know *unmanī* as *nivṛtti*; where 'knowing' dissolves — that is *vijñāna*.
जेथें अज्ञान सरे । ज्ञान तेंही नुरे ।
विज्ञानवृत्ति मुरे । परब्रह्मीं
jethem ajñāna sare | jñāna temhī nure |
vijñānavṛtti mure | parabrahmīm
Where ajñāna ceases, jñāna too does not remain; the vijñāna-disposition merges — in Parabrahman.
ऐसें ब्रह्म शाश्वत । जेथें कल्पनेसी अंत ।
योगिजना एकांत । अनुभवें जाणावा
aisem brahma śāśvata | jethem kalpanesī amta |
yogijanā ekāmta | anubhavem jāṇāvā
Such is eternal Brahman, where imagination ends; for yogi-folk, *ekānta* should be known by anubhava.