संत साहित्य
Work in progress. Translations and commentary are AI-generated and may contain inaccuracies or hallucinations — please use your own judgement and check against the original sources.

Dashak 8 · Samāsa 3

67 ovis

अरे जे जालेंचि नाहीं । त्याची वार्ता पुससी काई । तथापि सांगों जेणें कांहीं । संशय नुरे
are je jālemci nāhīm | tyācī vārtā pusasī kāī | tathāpi sāmgom jeṇem kāmhīm | samśaya nure
That which never happened — why do you ask its story? Nevertheless, I will speak so that no doubt remains.
दोरीकरितां भुजंग । जळाकरितां तरंग । मार्तंडाकरितां चांग । मृगजळ वाहे
dorīkaritām bhujamga | jaḷākaritām taramga | mārtamḍākaritām cāmga | mṛgajaḷa vāhe
On account of a rope, a serpent [is imagined]; on account of water, a wave; on account of the sun, the mirage flows well.
कल्पेनिकरितां स्वप्न दिसे । सिंपीकरितां रुपें भासे । जळाकरितां गार वसे । निमिष्य येक
kalpenikaritām svapna dise | simpīkaritām rupem bhāse | jaḷākaritām gāra vase | nimiṣya yeka
On account of imagination, dream appears; on account of oyster-shell, silver-appearance; on account of water, hail dwells — for one moment.
मातीकरितां भिंती जाली । सिन्धुकरितां लहरी आली । तिळाकरितां पुतळी । दिसों लागे
mātīkaritām bhimtī jālī | sindhukaritām laharī ālī | tiḷākaritām putaḷī | disom lāge
On account of mud, a wall is made; on account of the ocean, a wave comes; on account of sesame, a doll is seen.
सोन्याकरितां अळंकार । तंतुकरितां जालें चीर । कासवाकरितां विस्तार । हातापायांचा
sonyākaritām aḷamkāra | tamtukaritām jālem cīra | kāsavākaritām vistāra | hātāpāyāmcā
On account of gold, an ornament; on account of thread, a cloth is made; on account of a tortoise, the extent of its limbs.
तूप होतें तरी थिजलें । तरीकरितां मीठ जालें । बिंबाकरितां बिंबलें । प्रतिबिंब
tūpa hotem tarī thijalem | tarīkaritām mīṭha jālem | bimbākaritām bimbalem | pratibimba
Ghee was there — it congealed; on account of a [type of] solid, salt formed; on account of a reflector, a reflection — arose.
पृथ्वीकरितां जालें झाड । झाडाकरितां च्ह्याया वाड । धातुकरितां पवाड । उंच नीच वर्णाचा
pṛthvīkaritām jālem jhāḍa | jhāḍākaritām chyāyā vāḍa | dhātukaritām pavāḍa | umca nīca varṇācā
On account of earth, a tree arose; on account of the tree, vast shade; on account of metal, the extent of high-and-low colors.
आतां असो हा दृष्टांत । अद्वैतास कैंचें द्वैत । द्वैतेंविण अद्वैत । बोलतांच न ये
ātām aso hā dṛṣṭāmta | advaitāsa kaimcem dvaita | dvaitemviṇa advaita | bolatāmca na ye
Enough this example; where is duality for the advaita? Without duality, the advaita — cannot even be spoken.
भासाकरितां भास भासे । दृश्याकरितां अदृश्य दिसे । अदृश्यास उपमा नसे । म्हणोनि निरोपम
bhāsākaritām bhāsa bhāse | dṛśyākaritām adṛśya dise | adṛśyāsa upamā nase | mhaṇoni niropama
On account of appearance, appearance appears; on account of the visible, the invisible is seen; no simile for the invisible — therefore 'without-simile'.
कल्पेनेविरहित हेत । दृश्यावेगळा दृष्टांत । द्वैतावेगळें द्वैत । कैसें जालें
kalpenevirahita heta | dṛśyāvegaḷā dṛṣṭāmta | dvaitāvegaḷem dvaita | kaisem jālem
Intention without imagination; example without visible; duality without duality — how did it arise?
विचित्र भगवंताची करणी । वर्णवेना सहस्त्रफणी । तेणें केली उभवणी । अनंत ब्रह्मांडाची
vicitra bhagavamtācī karaṇī | varṇavenā sahastraphaṇī | teṇem kelī ubhavaṇī | anamta brahmāmḍācī
The doing of the wonderful Bhagavān — the thousand-hooded [Śeṣa] cannot describe; by it the construction — of endless brahmāṇḍas — has been raised.
परमात्मा परमेश्वरु । सर्वकर्ता जो ईश्वरू । तयापासूनि विस्तारु । सकळ जाला
paramātmā parameśvaru | sarvakartā jo īśvarū | tayāpāsūni vistāru | sakaḷa jālā
Paramātmā, Parameśvara, the all-doer who is the Īśvara — from Him expansion — of all has happened.
ऐसीं अनंत नामें धरी । अनंत शक्ती निर्माण करी । तोचि जाणावा चतुरीं । मूळपुरुष
aisīm anamta nāmem dharī | anamta śaktī nirmāṇa karī | toci jāṇāvā caturīm | mūḷapuruṣa
Thus he holds endless names; creates endless powers.
त्या मूळपुरुषाची वोळखण । ते मूळमायाचि आपण । सकळ कांहीं कर्तेपण । तेथेंचि आलें
tyā mūḷapuruṣācī voḷakhaṇa | te mūḷamāyāci āpaṇa | sakaḷa kāmhīm kartepaṇa | tethemci ālem
[Continued]
॥ श्लोक ॥ कार्यकारण कर्तृत्वे हेतुः प्रकृतिरुच्यते ॥ हे उघड बोलतां न ये । मोडों पाहातो उपाये । येरवीं हें पाहतां काय । साच आहे
|| śloka || kāryakāraṇa kartṛtve hetuḥ prakṛtirucyate || he ughaḍa bolatām na ye | moḍom pāhāto upāye | yeravīm hem pāhatām kāya | sāca āhe
This cannot be spoken openly; [one] who tries to disturb the means; otherwise on looking — what is [really] true?
देवापासून सकळ जालें । हें सर्वांस मानलें । परी त्या देवास वोळखिलें । पाहिजे कीं
devāpāsūna sakaḷa jālem | hem sarvāmsa mānalem | parī tyā devāsa voḷakhilem | pāhije kīm
All arose from God — this is accepted by all; but that God must be recognized.
सिद्धांचे जें निरूपण । जें साधकांस न मने जाण । पक्व नाहीं अंतःकर्ण । म्हणोनियां
siddhāmce jem nirūpaṇa | jem sādhakāmsa na mane jāṇa | pakva nāhīm amtaḥkarṇa | mhaṇoniyām
The siddhas' exposition — which does not feel [right] to sādhakas — know [is due to] unripe inner-faculty.
अविद्यागुणें बोलिजे जीव । मायागुणें बोलिजे शिव । मूळमाया गुणें देव । बोलिजेतो
avidyāguṇem bolije jīva | māyāguṇem bolije śiva | mūḷamāyā guṇem deva | bolijeto
By avidyā-quality, jīva is spoken; by māyā-quality, Śiva; by *mūla-māyā* quality, Deva is spoken.
म्हणौनि कारण मूळमाया । अनंत शक्ती धरावया । तेथीचा अर्थ जाणावया । अनुभवी पाहिजे
mhaṇauni kāraṇa mūḷamāyā | anamta śaktī dharāvayā | tethīcā artha jāṇāvayā | anubhavī pāhije
Therefore the cause is *mūla-māyā* — to hold endless powers; to know its meaning, one must be experiencer.
मूळमाया तोचि मूळपुरुष । तोचि सर्वांचा ईश । अनंतनामी जगदीश । तयासीचि बोलिजे
mūḷamāyā toci mūḷapuruṣa | toci sarvāmcā īśa | anamtanāmī jagadīśa | tayāsīci bolije
*Mūla-māyā* itself is the root-Person; He is the Īśa of all; the endless-named Jagadīśa — is called that.
अवघी माया विस्तारली । परी हे निशेष नाथिली । ऐसिया वचनाची खोली । विरुळा जाणे
avaghī māyā vistāralī | parī he niśeṣa nāthilī | aisiyā vacanācī kholī | viruḷā jāṇe
All māyā has extended; yet it is fully baseless; the depth of such utterance — rare ones know.
ऐसें अनुर्वाच्य बोलिजे । परी हें स्वानुभवें जाणिजे । संतसंगेविण नुमजे । कांही केल्यां
aisem anurvācya bolije | parī hem svānubhavem jāṇije | samtasamgeviṇa numaje | kāmhī kelyām
Thus the *anirvācya* is spoken; but this is known by sva-anubhava; without sat-sanga, it is not grasped — by any means.
माया तोचि मूळपुरुष । साधकां न मने हें निशेष । परी अनंतनामी जगदीश । कोणास म्हणावें
māyā toci mūḷapuruṣa | sādhakām na mane hem niśeṣa | parī anamtanāmī jagadīśa | koṇāsa mhaṇāvem
'Māyā is the root-Person' — does not feel [right] to seekers completely; but 'the endless-named Jagadīśa' — whom to call?
नामरूप माये लागलें । तरी हें बोलणें नीटचि जालें । येथें श्रोतीं अनुमानिलें । कासयासी
nāmarūpa māye lāgalem | tarī hem bolaṇem nīṭaci jālem | yethem śrotīm anumānilem | kāsayāsī
If name-and-form attaches to māyā, the speech becomes straight; listeners, why have you conjectured here?
आतां असो हे सकळ बोली । मागील आशंका राहिली । निराकारीं कैसी जाली । मूळमाया
ātām aso he sakaḷa bolī | māgīla āśamkā rāhilī | nirākārīm kaisī jālī | mūḷamāyā
Enough this talk; the earlier objection remained: how did the *mūla-māyā* arise in the formless?
दृष्टीबंधन मिथ्या सकळ । परी तो कैसा जाला खेळ । हेंचि आतां अवघें निवळ । करून दाऊं
dṛṣṭībamdhana mithyā sakaḷa | parī to kaisā jālā kheḷa | hemci ātām avaghem nivaḷa | karūna dāūm
The sight-binding is all false; but how did the game happen? This now, all clearly — will be shown.
आकाश असतां निश्चळ । मधें वायो जाला चंचळ । तैसी जाणावी केवळ । मूळमाया
ākāśa asatām niścaḷa | madhem vāyo jālā camcaḷa | taisī jāṇāvī kevaḷa | mūḷamāyā
When the sky is motionless, in the middle the wind becomes fickle; so know completely — the *mūla-māyā*.
रूप वायोचें जालें । तेणें आकाश भंगलें । ऐसें हें सत्य मानलें । नवचे किं कदा
rūpa vāyocem jālem | teṇem ākāśa bhamgalem | aisem hem satya mānalem | navace kim kadā
The wind's form arose; by it the sky was broken; such taken as true — does not happen ever.
तैसी मूळमाया जाली । आणी निर्गुणता संचली । येणें दृष्टांतें तुटली । मागील आशंका
taisī mūḷamāyā jālī | āṇī nirguṇatā samcalī | yeṇem dṛṣṭāmtem tuṭalī | māgīla āśamkā
So the *mūla-māyā* arose, and the nirguṇa was [still] present; by this example the earlier objection — is cut.
वायु नव्हता पुरातन । तैसी मूळमाया जाण । साच म्हणतां पुन्हा लीन । होतसे
vāyu navhatā purātana | taisī mūḷamāyā jāṇa | sāca mhaṇatām punhā līna | hotase
The wind was not ancient; know the *mūla-māyā* so; calling it true, it again — is dissolved.
वायो रूपें कैसा आहे । तैसी मूळमाया पाहें । भासे परी तें न लाहे । रूप तयेचें
vāyo rūpem kaisā āhe | taisī mūḷamāyā pāhem | bhāse parī tem na lāhe | rūpa tayecem
How does the wind appear in form? So see the *mūla-māyā*; it appears but does not — obtain form.
वायो सत्य म्हणो जातां । परी तो न ये दाखवितां । तयाकडे पाहों जातां । धुळीच दिसे
vāyo satya mhaṇo jātām | parī to na ye dākhavitām | tayākaḍe pāhom jātām | dhuḷīca dise
If we say the wind is true, it cannot be shown; looking in its direction — only dust is seen.
तैसी मूळमाया भासे । भासी परी ते न दिसे । पुढें विस्तारली असे । माया अविद्या
taisī mūḷamāyā bhāse | bhāsī parī te na dise | puḍhem vistāralī ase | māyā avidyā
So *mūla-māyā* appears — appears but is not seen; ahead it has extended — māyā, avidyā.
जैसें वायोचेनि योगें । दृश्य उडे गगनमार्गें । मूळमायेच्या संयोगें । तैसें जग
jaisem vāyoceni yogem | dṛśya uḍe gaganamārgem | mūḷamāyecyā samyogem | taisem jaga
As the visible flies through the sky by the wind's union, so by *mūla-māyā's* union — the world [has arisen].
गगनीं आभाळ नाथिलें । अकस्मात उद्भवलें । मायेचेनि गुणें जालें । तैसें जग
gaganīm ābhāḷa nāthilem | akasmāta udbhavalem | māyeceni guṇem jālem | taisem jaga
In the sky, clouds are baseless; suddenly arise; by māyā's quality so arose — the world.
नाथिलेंचि गगन नव्हतें । अकस्मात आलें तेथें । तैसें दृश्य जालें येथें । तैसियापरी
nāthilemci gagana navhatem | akasmāta ālem tethem | taisem dṛśya jālem yethem | taisiyāparī
The baseless itself the sky was not; suddenly came there; so the visible arose here — in that manner.
परी त्या आभाळाकरितां । गगनाची गेली निश्चळता । वाटे परी ते तत्वता । तैसीच आहे
parī tyā ābhāḷākaritām | gaganācī gelī niścaḷatā | vāṭe parī te tatvatā | taisīca āhe
But on account of those clouds, the sky's unchanging-ness went; it seems so, but in truth — [the sky] is as it is.
तैसें मायेकरितां निर्गुण । वाटे जालें सगुण । परी तें पाहतां संपूर्ण । जैसें तैसें
taisem māyekaritām nirguṇa | vāṭe jālem saguṇa | parī tem pāhatām sampūrṇa | jaisem taisem
So on account of māyā, nirguṇa seems to have become saguṇa; but when fully examined — [it is] as it is.
आभाळ आले आणि गेलें । तरी गगन तें संचलें । तैसें गुणा नाहीं आलें । निर्गुण ब्रह्म
ābhāḷa āle āṇi gelem | tarī gagana tem samcalem | taisem guṇā nāhīm ālem | nirguṇa brahma
Clouds came and went, yet the sky remains [full]; so qualities have not come to — nirguṇa Brahman.
नभ माथा लागलें दिसे । परी तें जैसें तैसें असे । तैसें जाणावें विश्वासें । निर्गुण ब्रह्म
nabha māthā lāgalem dise | parī tem jaisem taisem ase | taisem jāṇāvem viśvāsem | nirguṇa brahma
The sky appears to touch the head, but it is as it is; so know with faith — the nirguṇa Brahman.
ऊर्ध पाहातां आकाश । निळिमा दिसे सावकास । परि तो जाणिजे मिथ्याभास । भासलासे
ūrdha pāhātām ākāśa | niḷimā dise sāvakāsa | pari to jāṇije mithyābhāsa | bhāsalāse
Looking up, the sky — blueness appears leisurely; but know it as false-appearance — having appeared.
आकाश पालथें घातलें । चहूंकडे आटोपलें । वाटे विश्वास कोंडिले । परी तें मोकळेचि असे
ākāśa pālathem ghātalem | cahūmkaḍe āṭopalem | vāṭe viśvāsa komḍile | parī tem mokaḷeci ase
The sky covered upside-down, enclosed on all sides; seems the world is confined, but it is free.
पर्वतीं निळा रंग दिसे । परी तो तया लागला नसे । अलिप्त जाणावे तैसें । निर्गुण ब्रह्म
parvatīm niḷā ramga dise | parī to tayā lāgalā nase | alipta jāṇāve taisem | nirguṇa brahma
Blue color appears on the mountain, but it is not attached to it; know so — the nirguṇa Brahman — as un-attached.
रथ धावतां पृथ्वी चंचळ । वाटे परी ते असे निश्चळ । तैसें परब्रह्म केवळ । निर्गुण जाणावें
ratha dhāvatām pṛthvī camcaḷa | vāṭe parī te ase niścaḷa | taisem parabrahma kevaḷa | nirguṇa jāṇāvem
When a chariot runs, the earth seems to move, but it is still; so know purely — the nirguṇa Parabrahman.
आभाळाकरितां मयंक । वाटे धावतो निशंक । परी तें अवघें माईक । आभाळ चळे
ābhāḷākaritām mayamka | vāṭe dhāvato niśamka | parī tem avaghem māīka | ābhāḷa caḷe
On account of clouds, the moon seems to run fearlessly; but all that is illusory — clouds move [not moon].
झळे अथवा अग्निज्वाळ । तेणें कंपित दिसे अंत्राळ । वाटे परी तें निश्चळ । जैसें तैसें
jhaḷe athavā agnijvāḷa | teṇem kampita dise amtrāḷa | vāṭe parī tem niścaḷa | jaisem taisem
Haze or fire-flame — by it the atmosphere seems to tremble; but it is still — as it is.
तैसें स्वरूप हें संचलें । असतां वाटे गुणा आलें । ऐसें कल्पनेसि गमलें । परी ते मिथ्या
taisem svarūpa hem samcalem | asatām vāṭe guṇā ālem | aisem kalpanesi gamalem | parī te mithyā
So this svarūpa is [ever] packed; seeming to have come to qualities; such appeared to imagination — but it is false.
दृष्टिबंधनाचा खेळ । तैसी माया हे चंचळ । वस्तु शाश्वत निश्चळ । जैसी तैसी
dṛṣṭibamdhanācā kheḷa | taisī māyā he camcaḷa | vastu śāśvata niścaḷa | jaisī taisī
The game of sight-binding — such is fickle māyā; the substance is eternally unmoving — as it is.
ऐसी वस्तु निरावेव । माया दाखवी अवेव । ईचा ऐसा स्वभाव । नाथिलीच हे
aisī vastu nirāveva | māyā dākhavī aveva | īcā aisā svabhāva | nāthilīca he
Such is the substance, formless; māyā displays forms; such is its nature — [it is] baseless.
माया पाहातां मुळीं नसे । परी हे साचा ऐसी भासे । उद्भवे आणि निरसे । आभाळ जैसें
māyā pāhātām muḷīm nase | parī he sācā aisī bhāse | udbhave āṇi nirase | ābhāḷa jaisem
Māyā looked at, at root does not exist; but it appears like true; arises and dissolves — like clouds.
ऐसी माया उद्भवली । वस्तु निर्गुण संचली । अहं ऐसी स्फुर्ति जाली । तेचि माया
aisī māyā udbhavalī | vastu nirguṇa samcalī | aham aisī sphurti jālī | teci māyā
Such māyā arose, the substance nirguṇa [remained] packed; 'I' — such sphūrti arose — that itself is māyā.
गुणमायेचे पवाडे । निर्गुणीं हें कांहींच न घडे । परी हें घडे आणी मोडे । सस्वरूपीं
guṇamāyece pavāḍe | nirguṇīm hem kāmhīmca na ghaḍe | parī hem ghaḍe āṇī moḍe | sasvarūpīm
The prowess of *guṇa-māyā* — in the nirguṇa nothing happens; but this arises and breaks — in sva-svarūpa.
जैसी दृष्टी तरळली । तेणें सेनाच भासली । पाहातां आकाशींच जाली । परी ते मिथ्या
jaisī dṛṣṭī taraḷalī | teṇem senāca bhāsalī | pāhātām ākāśīmca jālī | parī te mithyā
As when sight trembled, an army itself appears — on examination, it was in the sky itself — but it is false.
मिथ्या मायेचा खेळ । उद्भव बोलिला सकळ । नानातत्वांचा पाल्हाळ । सांडूनियां
mithyā māyecā kheḷa | udbhava bolilā sakaḷa | nānātatvāmcā pālhāḷa | sāmḍūniyām
The game of false māyā — the origin has been fully spoken; leaving aside the expansion of many tattvas.
तत्वें मुळींच आहेती । वोंकार वायोची गती । तेथीचा अर्थ जाणती । दक्ष ज्ञानी
tatvem muḷīmca āhetī | vomkāra vāyocī gatī | tethīcā artha jāṇatī | dakṣa jñānī
Tattvas are at root [present]; the motion of *omkāra* is wind; its meaning the alert jñānis know.
मूळमायेचे चळण । तेंचि वायोचें लक्षण । सूक्ष्म तत्वें तेंचि जाण । जडत्वा पावलीं
mūḷamāyece caḷaṇa | temci vāyocem lakṣaṇa | sūkṣma tatvem temci jāṇa | jaḍatvā pāvalīm
The motion of *mūla-māyā* is itself the sign of wind; know the subtle tattvas themselves — as having come to grossness.
ऐसीं पंचमाहांभूतें । पूर्वीं होती अवेक्तें । पुढें जालीं वेक्तें । सृष्टिरचनेसी
aisīm pamcamāhāmbhūtem | pūrvīm hotī avektem | puḍhem jālīm vektem | sṛṣṭiracanesī
Thus the five great elements were previously un-manifest; later became manifest — for the sṛṣṭi-composition.
मूळमायेचें लक्षण । तेंचि पंचभूतिक जाण । त्याची पाहें वोळखण । सूक्ष्मदृष्टीं
mūḷamāyecem lakṣaṇa | temci pamcabhūtika jāṇa | tyācī pāhem voḷakhaṇa | sūkṣmadṛṣṭīm
The sign of *mūla-māyā* — know it itself as five-elemental; see its recognition — by subtle sight.
आकाश वायोविण । इच्ह्याशब्द करी कोण । इच्हाशक्ती तेचि जाण । तेजस्वरूप
ākāśa vāyoviṇa | ichyāśabda karī koṇa | ichāśaktī teci jāṇa | tejasvarūpa
Without sky and wind, who makes the word 'wish'? Know *icchā-śakti* itself — as fire-form.
मृदपण तेचि जळ । जडत्व पृथ्वी केवळ । ऐसी मूळमाया सकळ । पंचभूतिक जाणावी
mṛdapaṇa teci jaḷa | jaḍatva pṛthvī kevaḷa | aisī mūḷamāyā sakaḷa | pamcabhūtika jāṇāvī
Softness itself is water; solidity is earth purely; so the whole *mūla-māyā* — know as five-elemental.
येक येक भूतांपोटीं । पंचभूतांची राहाटी । सर्व कळे सूक्ष्मदृष्टी । घालून पाहातां
yeka yeka bhūtāmpoṭīm | pamcabhūtāmcī rāhāṭī | sarva kaḷe sūkṣmadṛṣṭī | ghālūna pāhātām
Within one element, the function of the five elements; all is known by placing subtle sight.
पुढें जडत्वास आलीं । तरी असतीं कालवलीं । ऐसी माया विस्तारली । पंचभूतिक
puḍhem jaḍatvāsa ālīm | tarī asatīm kālavalīm | aisī māyā vistāralī | pamcabhūtika
Later they came to grossness; otherwise they were blended; such māyā spread — as five-elemental.
मूळमाया पाहातां मुळीं । अथवा अविद्या भूमंडळीं । स्वर्ग्य मृत्य पाताळीं । पांचचि भूतें
mūḷamāyā pāhātām muḷīm | athavā avidyā bhūmamḍaḷīm | svargya mṛtya pātāḷīm | pāmcaci bhūtem
Looking at *mūla-māyā* at root — or avidyā in the earth-sphere — svarga, mṛtyu, pātāla: only five elements.
॥ श्लोक ॥ स्वर्गे मृत्यौ पाताले वा यत्किंचित्सचराचरं । सर्वपंचभूतकं राम षष्ठें किंचिन्न दृश्यते ॥ सत्य स्वरूप आदिअंतीं । मध्यें पंचभूतें वर्तती । पंचभूतिक जाणिजे श्रोतीं । मूळमाया
|| śloka || svarge mṛtyau pātāle vā yatkimcitsacarācaram | sarvapamcabhūtakam rāma ṣaṣṭhem kimcinna dṛśyate || satya svarūpa ādiamtīm | madhyem pamcabhūtem vartatī | pamcabhūtika jāṇije śrotīm | mūḷamāyā
[Śloka] 'svarge mṛtyau pātāle vā yat kiñcit sacarācaram | sarva-pañca-bhūtakam rāma ṣaṣṭham kiñcin na dṛśyate' — true svarūpa at beginning-and-end, in between the five elements move; know *mūla-māyā* as five-elemental.
येथें उठिली आशंका । सावध होऊन ऐका । पंचभूतें जालीं येका । तमोगुणापासुनी
yethem uṭhilī āśamkā | sāvadha hoūna aikā | pamcabhūtem jālīm yekā | tamoguṇāpāsunī
Here a doubt arose — be attentive and hear: 'the five elements arose from the one *tamo-guṇa*.'
मूळमाया गुणापरती । तेथें भूतें कैंचि होतीं । ऐसी आशंका हे श्रोतीं । घेतली असे
mūḷamāyā guṇāparatī | tethem bhūtem kaimci hotīm | aisī āśamkā he śrotīm | ghetalī ase
*Mūla-māyā* is beyond the guṇas; there where would the elements be? Such a doubt has been taken up.
ऐसें श्रोतीं आक्षेपिलें । संशयास उभें केलें । याचें उत्तर दिधलें । पुढिले समासीं
aisem śrotīm ākṣepilem | samśayāsa ubhem kelem | yācem uttara didhalem | puḍhile samāsīm
Such the listener objected; raised a doubt; its answer was given in the next samāsa.