संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 8
Dashak 8 · Samāsa 3
67 ovis
अरे जे जालेंचि नाहीं । त्याची वार्ता पुससी काई ।
तथापि सांगों जेणें कांहीं । संशय नुरे
are je jālemci nāhīm | tyācī vārtā pusasī kāī |
tathāpi sāmgom jeṇem kāmhīm | samśaya nure
That which never happened — why do you ask its story? Nevertheless, I will speak so that no doubt remains.
दोरीकरितां भुजंग । जळाकरितां तरंग ।
मार्तंडाकरितां चांग । मृगजळ वाहे
dorīkaritām bhujamga | jaḷākaritām taramga |
mārtamḍākaritām cāmga | mṛgajaḷa vāhe
On account of a rope, a serpent [is imagined]; on account of water, a wave; on account of the sun, the mirage flows well.
कल्पेनिकरितां स्वप्न दिसे । सिंपीकरितां रुपें भासे ।
जळाकरितां गार वसे । निमिष्य येक
kalpenikaritām svapna dise | simpīkaritām rupem bhāse |
jaḷākaritām gāra vase | nimiṣya yeka
On account of imagination, dream appears; on account of oyster-shell, silver-appearance; on account of water, hail dwells — for one moment.
मातीकरितां भिंती जाली । सिन्धुकरितां लहरी आली ।
तिळाकरितां पुतळी । दिसों लागे
mātīkaritām bhimtī jālī | sindhukaritām laharī ālī |
tiḷākaritām putaḷī | disom lāge
On account of mud, a wall is made; on account of the ocean, a wave comes; on account of sesame, a doll is seen.
सोन्याकरितां अळंकार । तंतुकरितां जालें चीर ।
कासवाकरितां विस्तार । हातापायांचा
sonyākaritām aḷamkāra | tamtukaritām jālem cīra |
kāsavākaritām vistāra | hātāpāyāmcā
On account of gold, an ornament; on account of thread, a cloth is made; on account of a tortoise, the extent of its limbs.
तूप होतें तरी थिजलें । तरीकरितां मीठ जालें ।
बिंबाकरितां बिंबलें । प्रतिबिंब
tūpa hotem tarī thijalem | tarīkaritām mīṭha jālem |
bimbākaritām bimbalem | pratibimba
Ghee was there — it congealed; on account of a [type of] solid, salt formed; on account of a reflector, a reflection — arose.
पृथ्वीकरितां जालें झाड । झाडाकरितां च्ह्याया वाड ।
धातुकरितां पवाड । उंच नीच वर्णाचा
pṛthvīkaritām jālem jhāḍa | jhāḍākaritām chyāyā vāḍa |
dhātukaritām pavāḍa | umca nīca varṇācā
On account of earth, a tree arose; on account of the tree, vast shade; on account of metal, the extent of high-and-low colors.
आतां असो हा दृष्टांत । अद्वैतास कैंचें द्वैत ।
द्वैतेंविण अद्वैत । बोलतांच न ये
ātām aso hā dṛṣṭāmta | advaitāsa kaimcem dvaita |
dvaitemviṇa advaita | bolatāmca na ye
Enough this example; where is duality for the advaita? Without duality, the advaita — cannot even be spoken.
भासाकरितां भास भासे । दृश्याकरितां अदृश्य दिसे ।
अदृश्यास उपमा नसे । म्हणोनि निरोपम
bhāsākaritām bhāsa bhāse | dṛśyākaritām adṛśya dise |
adṛśyāsa upamā nase | mhaṇoni niropama
On account of appearance, appearance appears; on account of the visible, the invisible is seen; no simile for the invisible — therefore 'without-simile'.
कल्पेनेविरहित हेत । दृश्यावेगळा दृष्टांत ।
द्वैतावेगळें द्वैत । कैसें जालें
kalpenevirahita heta | dṛśyāvegaḷā dṛṣṭāmta |
dvaitāvegaḷem dvaita | kaisem jālem
Intention without imagination; example without visible; duality without duality — how did it arise?
विचित्र भगवंताची करणी । वर्णवेना सहस्त्रफणी ।
तेणें केली उभवणी । अनंत ब्रह्मांडाची
vicitra bhagavamtācī karaṇī | varṇavenā sahastraphaṇī |
teṇem kelī ubhavaṇī | anamta brahmāmḍācī
The doing of the wonderful Bhagavān — the thousand-hooded [Śeṣa] cannot describe; by it the construction — of endless brahmāṇḍas — has been raised.
परमात्मा परमेश्वरु । सर्वकर्ता जो ईश्वरू ।
तयापासूनि विस्तारु । सकळ जाला
paramātmā parameśvaru | sarvakartā jo īśvarū |
tayāpāsūni vistāru | sakaḷa jālā
Paramātmā, Parameśvara, the all-doer who is the Īśvara — from Him expansion — of all has happened.
ऐसीं अनंत नामें धरी । अनंत शक्ती निर्माण करी ।
तोचि जाणावा चतुरीं । मूळपुरुष
aisīm anamta nāmem dharī | anamta śaktī nirmāṇa karī |
toci jāṇāvā caturīm | mūḷapuruṣa
Thus he holds endless names; creates endless powers.
त्या मूळपुरुषाची वोळखण । ते मूळमायाचि आपण ।
सकळ कांहीं कर्तेपण । तेथेंचि आलें
tyā mūḷapuruṣācī voḷakhaṇa | te mūḷamāyāci āpaṇa |
sakaḷa kāmhīm kartepaṇa | tethemci ālem
[Continued]
॥ श्लोक ॥ कार्यकारण कर्तृत्वे हेतुः प्रकृतिरुच्यते ॥
हे उघड बोलतां न ये । मोडों पाहातो उपाये ।
येरवीं हें पाहतां काय । साच आहे
|| śloka || kāryakāraṇa kartṛtve hetuḥ prakṛtirucyate ||
he ughaḍa bolatām na ye | moḍom pāhāto upāye |
yeravīm hem pāhatām kāya | sāca āhe
This cannot be spoken openly; [one] who tries to disturb the means; otherwise on looking — what is [really] true?
देवापासून सकळ जालें । हें सर्वांस मानलें ।
परी त्या देवास वोळखिलें । पाहिजे कीं
devāpāsūna sakaḷa jālem | hem sarvāmsa mānalem |
parī tyā devāsa voḷakhilem | pāhije kīm
All arose from God — this is accepted by all; but that God must be recognized.
सिद्धांचे जें निरूपण । जें साधकांस न मने जाण ।
पक्व नाहीं अंतःकर्ण । म्हणोनियां
siddhāmce jem nirūpaṇa | jem sādhakāmsa na mane jāṇa |
pakva nāhīm amtaḥkarṇa | mhaṇoniyām
The siddhas' exposition — which does not feel [right] to sādhakas — know [is due to] unripe inner-faculty.
अविद्यागुणें बोलिजे जीव । मायागुणें बोलिजे शिव ।
मूळमाया गुणें देव । बोलिजेतो
avidyāguṇem bolije jīva | māyāguṇem bolije śiva |
mūḷamāyā guṇem deva | bolijeto
By avidyā-quality, jīva is spoken; by māyā-quality, Śiva; by *mūla-māyā* quality, Deva is spoken.
म्हणौनि कारण मूळमाया । अनंत शक्ती धरावया ।
तेथीचा अर्थ जाणावया । अनुभवी पाहिजे
mhaṇauni kāraṇa mūḷamāyā | anamta śaktī dharāvayā |
tethīcā artha jāṇāvayā | anubhavī pāhije
Therefore the cause is *mūla-māyā* — to hold endless powers; to know its meaning, one must be experiencer.
मूळमाया तोचि मूळपुरुष । तोचि सर्वांचा ईश ।
अनंतनामी जगदीश । तयासीचि बोलिजे
mūḷamāyā toci mūḷapuruṣa | toci sarvāmcā īśa |
anamtanāmī jagadīśa | tayāsīci bolije
*Mūla-māyā* itself is the root-Person; He is the Īśa of all; the endless-named Jagadīśa — is called that.
अवघी माया विस्तारली । परी हे निशेष नाथिली ।
ऐसिया वचनाची खोली । विरुळा जाणे
avaghī māyā vistāralī | parī he niśeṣa nāthilī |
aisiyā vacanācī kholī | viruḷā jāṇe
All māyā has extended; yet it is fully baseless; the depth of such utterance — rare ones know.
ऐसें अनुर्वाच्य बोलिजे । परी हें स्वानुभवें जाणिजे ।
संतसंगेविण नुमजे । कांही केल्यां
aisem anurvācya bolije | parī hem svānubhavem jāṇije |
samtasamgeviṇa numaje | kāmhī kelyām
Thus the *anirvācya* is spoken; but this is known by sva-anubhava; without sat-sanga, it is not grasped — by any means.
माया तोचि मूळपुरुष । साधकां न मने हें निशेष ।
परी अनंतनामी जगदीश । कोणास म्हणावें
māyā toci mūḷapuruṣa | sādhakām na mane hem niśeṣa |
parī anamtanāmī jagadīśa | koṇāsa mhaṇāvem
'Māyā is the root-Person' — does not feel [right] to seekers completely; but 'the endless-named Jagadīśa' — whom to call?
नामरूप माये लागलें । तरी हें बोलणें नीटचि जालें ।
येथें श्रोतीं अनुमानिलें । कासयासी
nāmarūpa māye lāgalem | tarī hem bolaṇem nīṭaci jālem |
yethem śrotīm anumānilem | kāsayāsī
If name-and-form attaches to māyā, the speech becomes straight; listeners, why have you conjectured here?
आतां असो हे सकळ बोली । मागील आशंका राहिली ।
निराकारीं कैसी जाली । मूळमाया
ātām aso he sakaḷa bolī | māgīla āśamkā rāhilī |
nirākārīm kaisī jālī | mūḷamāyā
Enough this talk; the earlier objection remained: how did the *mūla-māyā* arise in the formless?
दृष्टीबंधन मिथ्या सकळ । परी तो कैसा जाला खेळ ।
हेंचि आतां अवघें निवळ । करून दाऊं
dṛṣṭībamdhana mithyā sakaḷa | parī to kaisā jālā kheḷa |
hemci ātām avaghem nivaḷa | karūna dāūm
The sight-binding is all false; but how did the game happen? This now, all clearly — will be shown.
आकाश असतां निश्चळ । मधें वायो जाला चंचळ ।
तैसी जाणावी केवळ । मूळमाया
ākāśa asatām niścaḷa | madhem vāyo jālā camcaḷa |
taisī jāṇāvī kevaḷa | mūḷamāyā
When the sky is motionless, in the middle the wind becomes fickle; so know completely — the *mūla-māyā*.
रूप वायोचें जालें । तेणें आकाश भंगलें ।
ऐसें हें सत्य मानलें । नवचे किं कदा
rūpa vāyocem jālem | teṇem ākāśa bhamgalem |
aisem hem satya mānalem | navace kim kadā
The wind's form arose; by it the sky was broken; such taken as true — does not happen ever.
तैसी मूळमाया जाली । आणी निर्गुणता संचली ।
येणें दृष्टांतें तुटली । मागील आशंका
taisī mūḷamāyā jālī | āṇī nirguṇatā samcalī |
yeṇem dṛṣṭāmtem tuṭalī | māgīla āśamkā
So the *mūla-māyā* arose, and the nirguṇa was [still] present; by this example the earlier objection — is cut.
वायु नव्हता पुरातन । तैसी मूळमाया जाण ।
साच म्हणतां पुन्हा लीन । होतसे
vāyu navhatā purātana | taisī mūḷamāyā jāṇa |
sāca mhaṇatām punhā līna | hotase
The wind was not ancient; know the *mūla-māyā* so; calling it true, it again — is dissolved.
वायो रूपें कैसा आहे । तैसी मूळमाया पाहें ।
भासे परी तें न लाहे । रूप तयेचें
vāyo rūpem kaisā āhe | taisī mūḷamāyā pāhem |
bhāse parī tem na lāhe | rūpa tayecem
How does the wind appear in form? So see the *mūla-māyā*; it appears but does not — obtain form.
वायो सत्य म्हणो जातां । परी तो न ये दाखवितां ।
तयाकडे पाहों जातां । धुळीच दिसे
vāyo satya mhaṇo jātām | parī to na ye dākhavitām |
tayākaḍe pāhom jātām | dhuḷīca dise
If we say the wind is true, it cannot be shown; looking in its direction — only dust is seen.
तैसी मूळमाया भासे । भासी परी ते न दिसे ।
पुढें विस्तारली असे । माया अविद्या
taisī mūḷamāyā bhāse | bhāsī parī te na dise |
puḍhem vistāralī ase | māyā avidyā
So *mūla-māyā* appears — appears but is not seen; ahead it has extended — māyā, avidyā.
जैसें वायोचेनि योगें । दृश्य उडे गगनमार्गें ।
मूळमायेच्या संयोगें । तैसें जग
jaisem vāyoceni yogem | dṛśya uḍe gaganamārgem |
mūḷamāyecyā samyogem | taisem jaga
As the visible flies through the sky by the wind's union, so by *mūla-māyā's* union — the world [has arisen].
गगनीं आभाळ नाथिलें । अकस्मात उद्भवलें ।
मायेचेनि गुणें जालें । तैसें जग
gaganīm ābhāḷa nāthilem | akasmāta udbhavalem |
māyeceni guṇem jālem | taisem jaga
In the sky, clouds are baseless; suddenly arise; by māyā's quality so arose — the world.
नाथिलेंचि गगन नव्हतें । अकस्मात आलें तेथें ।
तैसें दृश्य जालें येथें । तैसियापरी
nāthilemci gagana navhatem | akasmāta ālem tethem |
taisem dṛśya jālem yethem | taisiyāparī
The baseless itself the sky was not; suddenly came there; so the visible arose here — in that manner.
परी त्या आभाळाकरितां । गगनाची गेली निश्चळता ।
वाटे परी ते तत्वता । तैसीच आहे
parī tyā ābhāḷākaritām | gaganācī gelī niścaḷatā |
vāṭe parī te tatvatā | taisīca āhe
But on account of those clouds, the sky's unchanging-ness went; it seems so, but in truth — [the sky] is as it is.
तैसें मायेकरितां निर्गुण । वाटे जालें सगुण ।
परी तें पाहतां संपूर्ण । जैसें तैसें
taisem māyekaritām nirguṇa | vāṭe jālem saguṇa |
parī tem pāhatām sampūrṇa | jaisem taisem
So on account of māyā, nirguṇa seems to have become saguṇa; but when fully examined — [it is] as it is.
आभाळ आले आणि गेलें । तरी गगन तें संचलें ।
तैसें गुणा नाहीं आलें । निर्गुण ब्रह्म
ābhāḷa āle āṇi gelem | tarī gagana tem samcalem |
taisem guṇā nāhīm ālem | nirguṇa brahma
Clouds came and went, yet the sky remains [full]; so qualities have not come to — nirguṇa Brahman.
नभ माथा लागलें दिसे । परी तें जैसें तैसें असे ।
तैसें जाणावें विश्वासें । निर्गुण ब्रह्म
nabha māthā lāgalem dise | parī tem jaisem taisem ase |
taisem jāṇāvem viśvāsem | nirguṇa brahma
The sky appears to touch the head, but it is as it is; so know with faith — the nirguṇa Brahman.
ऊर्ध पाहातां आकाश । निळिमा दिसे सावकास ।
परि तो जाणिजे मिथ्याभास । भासलासे
ūrdha pāhātām ākāśa | niḷimā dise sāvakāsa |
pari to jāṇije mithyābhāsa | bhāsalāse
Looking up, the sky — blueness appears leisurely; but know it as false-appearance — having appeared.
आकाश पालथें घातलें । चहूंकडे आटोपलें ।
वाटे विश्वास कोंडिले । परी तें मोकळेचि असे
ākāśa pālathem ghātalem | cahūmkaḍe āṭopalem |
vāṭe viśvāsa komḍile | parī tem mokaḷeci ase
The sky covered upside-down, enclosed on all sides; seems the world is confined, but it is free.
पर्वतीं निळा रंग दिसे । परी तो तया लागला नसे ।
अलिप्त जाणावे तैसें । निर्गुण ब्रह्म
parvatīm niḷā ramga dise | parī to tayā lāgalā nase |
alipta jāṇāve taisem | nirguṇa brahma
Blue color appears on the mountain, but it is not attached to it; know so — the nirguṇa Brahman — as un-attached.
रथ धावतां पृथ्वी चंचळ । वाटे परी ते असे निश्चळ ।
तैसें परब्रह्म केवळ । निर्गुण जाणावें
ratha dhāvatām pṛthvī camcaḷa | vāṭe parī te ase niścaḷa |
taisem parabrahma kevaḷa | nirguṇa jāṇāvem
When a chariot runs, the earth seems to move, but it is still; so know purely — the nirguṇa Parabrahman.
आभाळाकरितां मयंक । वाटे धावतो निशंक ।
परी तें अवघें माईक । आभाळ चळे
ābhāḷākaritām mayamka | vāṭe dhāvato niśamka |
parī tem avaghem māīka | ābhāḷa caḷe
On account of clouds, the moon seems to run fearlessly; but all that is illusory — clouds move [not moon].
झळे अथवा अग्निज्वाळ । तेणें कंपित दिसे अंत्राळ ।
वाटे परी तें निश्चळ । जैसें तैसें
jhaḷe athavā agnijvāḷa | teṇem kampita dise amtrāḷa |
vāṭe parī tem niścaḷa | jaisem taisem
Haze or fire-flame — by it the atmosphere seems to tremble; but it is still — as it is.
तैसें स्वरूप हें संचलें । असतां वाटे गुणा आलें ।
ऐसें कल्पनेसि गमलें । परी ते मिथ्या
taisem svarūpa hem samcalem | asatām vāṭe guṇā ālem |
aisem kalpanesi gamalem | parī te mithyā
So this svarūpa is [ever] packed; seeming to have come to qualities; such appeared to imagination — but it is false.
दृष्टिबंधनाचा खेळ । तैसी माया हे चंचळ ।
वस्तु शाश्वत निश्चळ । जैसी तैसी
dṛṣṭibamdhanācā kheḷa | taisī māyā he camcaḷa |
vastu śāśvata niścaḷa | jaisī taisī
The game of sight-binding — such is fickle māyā; the substance is eternally unmoving — as it is.
ऐसी वस्तु निरावेव । माया दाखवी अवेव ।
ईचा ऐसा स्वभाव । नाथिलीच हे
aisī vastu nirāveva | māyā dākhavī aveva |
īcā aisā svabhāva | nāthilīca he
Such is the substance, formless; māyā displays forms; such is its nature — [it is] baseless.
माया पाहातां मुळीं नसे । परी हे साचा ऐसी भासे ।
उद्भवे आणि निरसे । आभाळ जैसें
māyā pāhātām muḷīm nase | parī he sācā aisī bhāse |
udbhave āṇi nirase | ābhāḷa jaisem
Māyā looked at, at root does not exist; but it appears like true; arises and dissolves — like clouds.
ऐसी माया उद्भवली । वस्तु निर्गुण संचली ।
अहं ऐसी स्फुर्ति जाली । तेचि माया
aisī māyā udbhavalī | vastu nirguṇa samcalī |
aham aisī sphurti jālī | teci māyā
Such māyā arose, the substance nirguṇa [remained] packed; 'I' — such sphūrti arose — that itself is māyā.
गुणमायेचे पवाडे । निर्गुणीं हें कांहींच न घडे ।
परी हें घडे आणी मोडे । सस्वरूपीं
guṇamāyece pavāḍe | nirguṇīm hem kāmhīmca na ghaḍe |
parī hem ghaḍe āṇī moḍe | sasvarūpīm
The prowess of *guṇa-māyā* — in the nirguṇa nothing happens; but this arises and breaks — in sva-svarūpa.
जैसी दृष्टी तरळली । तेणें सेनाच भासली ।
पाहातां आकाशींच जाली । परी ते मिथ्या
jaisī dṛṣṭī taraḷalī | teṇem senāca bhāsalī |
pāhātām ākāśīmca jālī | parī te mithyā
As when sight trembled, an army itself appears — on examination, it was in the sky itself — but it is false.
मिथ्या मायेचा खेळ । उद्भव बोलिला सकळ ।
नानातत्वांचा पाल्हाळ । सांडूनियां
mithyā māyecā kheḷa | udbhava bolilā sakaḷa |
nānātatvāmcā pālhāḷa | sāmḍūniyām
The game of false māyā — the origin has been fully spoken; leaving aside the expansion of many tattvas.
तत्वें मुळींच आहेती । वोंकार वायोची गती ।
तेथीचा अर्थ जाणती । दक्ष ज्ञानी
tatvem muḷīmca āhetī | vomkāra vāyocī gatī |
tethīcā artha jāṇatī | dakṣa jñānī
Tattvas are at root [present]; the motion of *omkāra* is wind; its meaning the alert jñānis know.
मूळमायेचे चळण । तेंचि वायोचें लक्षण ।
सूक्ष्म तत्वें तेंचि जाण । जडत्वा पावलीं
mūḷamāyece caḷaṇa | temci vāyocem lakṣaṇa |
sūkṣma tatvem temci jāṇa | jaḍatvā pāvalīm
The motion of *mūla-māyā* is itself the sign of wind; know the subtle tattvas themselves — as having come to grossness.
ऐसीं पंचमाहांभूतें । पूर्वीं होती अवेक्तें ।
पुढें जालीं वेक्तें । सृष्टिरचनेसी
aisīm pamcamāhāmbhūtem | pūrvīm hotī avektem |
puḍhem jālīm vektem | sṛṣṭiracanesī
Thus the five great elements were previously un-manifest; later became manifest — for the sṛṣṭi-composition.
मूळमायेचें लक्षण । तेंचि पंचभूतिक जाण ।
त्याची पाहें वोळखण । सूक्ष्मदृष्टीं
mūḷamāyecem lakṣaṇa | temci pamcabhūtika jāṇa |
tyācī pāhem voḷakhaṇa | sūkṣmadṛṣṭīm
The sign of *mūla-māyā* — know it itself as five-elemental; see its recognition — by subtle sight.
आकाश वायोविण । इच्ह्याशब्द करी कोण ।
इच्हाशक्ती तेचि जाण । तेजस्वरूप
ākāśa vāyoviṇa | ichyāśabda karī koṇa |
ichāśaktī teci jāṇa | tejasvarūpa
Without sky and wind, who makes the word 'wish'? Know *icchā-śakti* itself — as fire-form.
मृदपण तेचि जळ । जडत्व पृथ्वी केवळ ।
ऐसी मूळमाया सकळ । पंचभूतिक जाणावी
mṛdapaṇa teci jaḷa | jaḍatva pṛthvī kevaḷa |
aisī mūḷamāyā sakaḷa | pamcabhūtika jāṇāvī
Softness itself is water; solidity is earth purely; so the whole *mūla-māyā* — know as five-elemental.
येक येक भूतांपोटीं । पंचभूतांची राहाटी ।
सर्व कळे सूक्ष्मदृष्टी । घालून पाहातां
yeka yeka bhūtāmpoṭīm | pamcabhūtāmcī rāhāṭī |
sarva kaḷe sūkṣmadṛṣṭī | ghālūna pāhātām
Within one element, the function of the five elements; all is known by placing subtle sight.
पुढें जडत्वास आलीं । तरी असतीं कालवलीं ।
ऐसी माया विस्तारली । पंचभूतिक
puḍhem jaḍatvāsa ālīm | tarī asatīm kālavalīm |
aisī māyā vistāralī | pamcabhūtika
Later they came to grossness; otherwise they were blended; such māyā spread — as five-elemental.
मूळमाया पाहातां मुळीं । अथवा अविद्या भूमंडळीं ।
स्वर्ग्य मृत्य पाताळीं । पांचचि भूतें
mūḷamāyā pāhātām muḷīm | athavā avidyā bhūmamḍaḷīm |
svargya mṛtya pātāḷīm | pāmcaci bhūtem
Looking at *mūla-māyā* at root — or avidyā in the earth-sphere — svarga, mṛtyu, pātāla: only five elements.
॥ श्लोक ॥ स्वर्गे मृत्यौ पाताले वा यत्किंचित्सचराचरं ।
सर्वपंचभूतकं राम षष्ठें किंचिन्न दृश्यते ॥
सत्य स्वरूप आदिअंतीं । मध्यें पंचभूतें वर्तती ।
पंचभूतिक जाणिजे श्रोतीं । मूळमाया
|| śloka || svarge mṛtyau pātāle vā yatkimcitsacarācaram |
sarvapamcabhūtakam rāma ṣaṣṭhem kimcinna dṛśyate ||
satya svarūpa ādiamtīm | madhyem pamcabhūtem vartatī |
pamcabhūtika jāṇije śrotīm | mūḷamāyā
[Śloka] 'svarge mṛtyau pātāle vā yat kiñcit sacarācaram | sarva-pañca-bhūtakam rāma ṣaṣṭham kiñcin na dṛśyate' — true svarūpa at beginning-and-end, in between the five elements move; know *mūla-māyā* as five-elemental.
येथें उठिली आशंका । सावध होऊन ऐका ।
पंचभूतें जालीं येका । तमोगुणापासुनी
yethem uṭhilī āśamkā | sāvadha hoūna aikā |
pamcabhūtem jālīm yekā | tamoguṇāpāsunī
Here a doubt arose — be attentive and hear: 'the five elements arose from the one *tamo-guṇa*.'
मूळमाया गुणापरती । तेथें भूतें कैंचि होतीं ।
ऐसी आशंका हे श्रोतीं । घेतली असे
mūḷamāyā guṇāparatī | tethem bhūtem kaimci hotīm |
aisī āśamkā he śrotīm | ghetalī ase
*Mūla-māyā* is beyond the guṇas; there where would the elements be? Such a doubt has been taken up.
ऐसें श्रोतीं आक्षेपिलें । संशयास उभें केलें ।
याचें उत्तर दिधलें । पुढिले समासीं
aisem śrotīm ākṣepilem | samśayāsa ubhem kelem |
yācem uttara didhalem | puḍhile samāsīm
Such the listener objected; raised a doubt; its answer was given in the next samāsa.