संत साहित्य
Work in progress. Translations and commentary are AI-generated and may contain inaccuracies or hallucinations — please use your own judgement and check against the original sources.

Dashak 9 · Samāsa 6

53 ovis

आकाश जैसें निराकार । तैसा ब्रह्माचा विचार । तेथें वायोचा विकार । तैसी मूळमाया
ākāśa jaisem nirākāra | taisā brahmācā vicāra | tethem vāyocā vikāra | taisī mūḷamāyā
As ākāśa is nirākāra, such is the Brahma-consideration. / There, the vikāra of vāyu — such is mūla-māyā.
हें दासबोधीं असे बोलिलें । ज्ञानदशकीं प्रांजळ केलें । मूळमायेंत दाखविलें । पंचभूतिक
hem dāsabodhīm ase bolilem | jñānadaśakīm prāmjaḷa kelem | mūḷamāyemta dākhavilem | pamcabhūtika
This is spoken in Dasbodh; made clear in the jñāna-daśaka. / In mūla-māyā was shown — the pañca-bhūtika.
तेथें जाणीव तो सत्वगुण । मध्य तो रजोगुण । नेणीव तमोगुण । जाणिजे श्रोतीं
tethem jāṇīva to satvaguṇa | madhya to rajoguṇa | neṇīva tamoguṇa | jāṇije śrotīm
There knowing is sattva-guṇa; middle is rajo-guṇa; / not-knowing is tamo-guṇa — let listeners know.
म्हणाल तेथें कैंची जाणीव । तरी ऐका याचा अभिप्राव । पिंडीं माहाकारण देहीं सर्व । साक्षिणी अवस्था
mhaṇāla tethem kaimcī jāṇīva | tarī aikā yācā abhiprāva | pimḍīm māhākāraṇa dehīm sarva | sākṣiṇī avasthā
You may say: 'whence knowing there?' — then hear its purport. / In piṇḍa, mahā-kāraṇa-deha has sarva-sākṣiṇī (all-witnessing) state.
तैसी मूळप्रकृती ब्रह्मांडींचें । देह माहाकारण साचें । म्हणोन तेथेंजाणीवेचें । अधिष्ठान आलें
taisī mūḷaprakṛtī brahmāmḍīmcem | deha māhākāraṇa sācem | mhaṇona tethemjāṇīvecem | adhiṣṭhāna ālem
Likewise, mūla-prakṛti of brahmāṇḍa — true mahā-kāraṇa-deha. / Therefore knowing has its foundation there.
असो मूळमायेभीतरीं । गुप्त त्रिगुण वास करी । पष्ट होती संधी चतुरीं । जाणावी गुणक्षोभिणी
aso mūḷamāyebhītarīm | gupta triguṇa vāsa karī | paṣṭa hotī samdhī caturīm | jāṇāvī guṇakṣobhiṇī
So let it be — within mūla-māyā, the three guṇas reside hidden. / Clear at the junction — know as guṇa-kṣobhiṇī by the discerning.
जैस तृणाचा पोटराकळा । पुढें उकलोन होये मोकळा । तैसी मूळमाया अवलीळा । गुण प्रसवली
jaisa tṛṇācā poṭarākaḷā | puḍhem ukalona hoye mokaḷā | taisī mūḷamāyā avalīḷā | guṇa prasavalī
As a grass-bundle, later untied, is released; / likewise mūla-māyā easily begets the guṇas.
मूळमाया वायोस्वरूप । ऐक गुणक्षोभिणीचें रूप । गुणविकार होतांचि अल्प । गुणक्षोभिणी बोलिजे
mūḷamāyā vāyosvarūpa | aika guṇakṣobhiṇīcem rūpa | guṇavikāra hotāmci alpa | guṇakṣobhiṇī bolije
Mūla-māyā is vāyu-svarūpa; hear the form of guṇa-kṣobhiṇī. / When guṇa-vikāra becomes slight, [it] is called guṇa-kṣobhiṇī.
पुढें जाणीव मध्यस्त नेणीव । मिश्रित चालिला स्वभाव । तेथें मातृकास ठाव । शब्द जाला
puḍhem jāṇīva madhyasta neṇīva | miśrita cālilā svabhāva | tethem mātṛkāsa ṭhāva | śabda jālā
Next, knowing is the central; not-knowing mixed — svabhāva proceeds. / There, mātṛkā finds a place; śabda arises.
तो शब्दगुण आकाशींचा । ऐसा अभिप्राव येथीचा । शब्देंचि वेदशास्त्रांचा । आकार जाला
to śabdaguṇa ākāśīmcā | aisā abhiprāva yethīcā | śabdemci vedaśāstrāmcā | ākāra jālā
That śabda-guṇa is of ākāśa — such is the purport here. / By śabda alone, the form of Veda-śāstra arose.
पंचभूतें त्रिगुणाकार । अवघा वायोचा विकार । जाणीवनेणीवेचा विचार । वायोचि करितां
pamcabhūtem triguṇākāra | avaghā vāyocā vikāra | jāṇīvaneṇīvecā vicāra | vāyoci karitām
The five elements are tri-guṇa-shaped; all is vāyu-vikāra. / The consideration of knowing/not-knowing is vāyu-doing.
वायो नस्तां कैंची जाणीव । जाणीव नस्तां कैंची नेणीव । जाणीवनेणीवेस ठाव । वायोगुणें
vāyo nastām kaimcī jāṇīva | jāṇīva nastām kaimcī neṇīva | jāṇīvaneṇīvesa ṭhāva | vāyoguṇem
Without vāyu, whence knowing? Without knowing, whence not-knowing? / Knowing and not-knowing have their place — by vāyu's guṇa.
जेथें मुळीच नाही चळण । तेथें कैंचें जाणीवलक्षण । म्हणोनि वायोचा गुण । नेमस्त जाणावा
jethem muḷīca nāhī caḷaṇa | tethem kaimcem jāṇīvalakṣaṇa | mhaṇoni vāyocā guṇa | nemasta jāṇāvā
Where there is no motion at the root, there whence the mark of knowing? / Therefore, the guṇa of vāyu — must be known rigorously.
येकापासून येक जालें । हें येक उगेंचि दिसोन आलें । स्वरूप मुळीच भासलें । त्रिगुणभूतांचें
yekāpāsūna yeka jālem | hem yeka ugemci disona ālem | svarūpa muḷīca bhāsalem | triguṇabhūtāmcem
One thing arising from one — this appears uncovered. / Svarūpa was at root impressed — of tri-guṇa-bhūtas.
ऐसा हा मुळींचा कर्दमु । पुढें पष्टतेचा अनुक्रमु । सांगतां येकापासून येक उगमु । हें हि खरें
aisā hā muḷīmcā kardamu | puḍhem paṣṭatecā anukramu | sāmgatām yekāpāsūna yeka ugamu | hem hi kharem
Such is the original mire (kardama); ahead is the sequence of clarification. / On telling — one from one, origin — this too is true.
वायोच कर्दम बोलिला । तयापासून अग्नि जाला । तोहि पाहातां देखिला । कर्दमुचि
vāyoca kardama bolilā | tayāpāsūna agni jālā | tohi pāhātām dekhilā | kardamuci
Vāyu itself is called kardama; from it fire arose. / That too, on looking, is seen — kardama.
अग्निपासून जालें आप । तेंहि कर्दमस्वरूप । आपापासून पृथ्वीचें रूप । तेंहि कर्दमरूपी
agnipāsūna jālem āpa | temhi kardamasvarūpa | āpāpāsūna pṛthvīcem rūpa | temhi kardamarūpī
From fire arose water — that too kardama-form; / from water, the form of earth — that too kardama-form.
येथें आशंका उठिली । भूतांस जाणीव कोठें देखिली । तरी भूतांत जाणीव हे ऐकिली । नाहीं वार्ता
yethem āśamkā uṭhilī | bhūtāmsa jāṇīva koṭhem dekhilī | tarī bhūtāmta jāṇīva he aikilī | nāhīm vārtā
Here a doubt arose: 'where is knowing seen in elements?' / — 'knowing in elements' — this saying is unheard.
जाणीव म्हणिजे जाणतें चळण । तेंचि वायोचें लक्षण । वायोआंगीं सकळ गुण । मागां निरोपिलें
jāṇīva mhaṇije jāṇatem caḷaṇa | temci vāyocem lakṣaṇa | vāyoāmgīm sakaḷa guṇa | māgām niropilem
Knowing means knowing-motion — that is the mark of vāyu. / In the body of vāyu all guṇas reside — said before.
म्हणोन जाणीवनेणीवमिश्रीत । अवघें चालिलें पंचभूत । म्हणोनियां भूतांत । जाणीव असे
mhaṇona jāṇīvaneṇīvamiśrīta | avaghem cālilem pamcabhūta | mhaṇoniyām bhūtāmta | jāṇīva ase
Therefore knowing-and-not-knowing mixed, all the pañca-bhūtas proceed. / Therefore in elements, knowing exists.
कोठें दिसे कोठें न दिसे । परी तें भूतीं व्यापून असे । तिक्षण बुद्धी करितां भासे । स्थूळ सुक्ष्म
koṭhem dise koṭhem na dise | parī tem bhūtīm vyāpūna ase | tikṣaṇa buddhī karitām bhāse | sthūḷa sukṣma
Somewhere seen, somewhere not — yet it pervades the elements. / Sharp buddhi reveals it — subtle and gross.
पंचभूतें आकारली । भूतीं भूतें कालवलीं । तरी पाहातं भासलीं । येक स्थूळ येक सूक्ष्म ॥ २२ । । निरोधवायो न भासे । तैसी जणीव न दिसे । न दिसे परी ते असे । भूतरूपें
pamcabhūtem ākāralī | bhūtīm bhūtem kālavalīm | tarī pāhātam bhāsalīm | yeka sthūḷa yeka sūkṣma || 22 | | nirodhavāyo na bhāse | taisī jaṇīva na dise | na dise parī te ase | bhūtarūpem
Pañca-bhūtas took form; elements churned within elements. / Yet on looking they appear — some gross, some subtle. / Wind-stopped, vāyu does not appear; likewise knowing is not seen. / Not seen, yet it is — in element-form.
काष्ठीं अग्नी दिसेना । निरोधवायो भासेना । जणीव तैसी लक्षेना । येकायेकीं
kāṣṭhīm agnī disenā | nirodhavāyo bhāsenā | jaṇīva taisī lakṣenā | yekāyekīm
In wood, fire is not seen; wind-in-restraint is not apparent; / knowing too is not targetted — at the instant.
भूतें वेगळालीं दिसती । पाहातां येकचि भासती । बहुत धूर्तपणें प्रचिती । वोळखावी
bhūtem vegaḷālīm disatī | pāhātām yekaci bhāsatī | bahuta dhūrtapaṇem pracitī | voḷakhāvī
Elements appear separate; on looking they appear one. / With much astuteness, pratīti — should be recognized.
ब्रह्मापासुन मूळमाया । मूळमायेपासून गुणमाया । गुणमायेपासून तया । गुणास जन्म
brahmāpāsuna mūḷamāyā | mūḷamāyepāsūna guṇamāyā | guṇamāyepāsūna tayā | guṇāsa janma
From Brahma, mūla-māyā; from mūla-māyā, guṇa-māyā. / From guṇa-māyā, the guṇas had their birth.
गुणापासूनियां भूतें पावली । पष्ट दशेतें । ऐसीयांचीं रूपें समस्तें । निरोपिलीं
guṇāpāsūniyām bhūtem pāvalī | paṣṭa daśetem | aisīyāmcīm rūpem samastem | niropilīm
From guṇas, elements reached — the clear state. / Of these the forms, all — have been explained.
आकाश गुणापासून जालें । हें कदापी नाही घडलें । शब्दगुणास कल्पिलें । आकाश वायां
ākāśa guṇāpāsūna jālem | hem kadāpī nāhī ghaḍalem | śabdaguṇāsa kalpilem | ākāśa vāyām
'Ākāśa arose from guṇa' — this has never happened. / Ākāśa was imagined vain — for the śabda-guṇa.
येक सांगतां येकचि भावी । उगीच करी गथागोवी । तया वेड्याची उगवी । कोणें करावी
yeka sāmgatām yekaci bhāvī | ugīca karī gathāgovī | tayā veḍyācī ugavī | koṇem karāvī
Telling one, one imagines another; uselessly makes entanglement. / Of such a fool, the untangling — who should do?
सिकविल्यां हि कळेना । उमजविल्यां हि उमजेना । दृष्टांतेंहि तर्केना । मंदरूप
sikavilyām hi kaḷenā | umajavilyām hi umajenā | dṛṣṭāmtemhi tarkenā | mamdarūpa
Taught, he does not grasp; made to understand, he does not understand; / even by analogy, he does not reason — the dull-formed.
भूतांहून भूत थोर । हा हि दाविला विचार । परी भूतांवडिल स्वतंत्र । कोण आहे
bhūtāmhūna bhūta thora | hā hi dāvilā vicāra | parī bhūtāmvaḍila svatamtra | koṇa āhe
'Elements arise from elements' — this consideration too was shown. / But who is the elder-independent — of elements?
जेथें मूळमाया पंचभूतिक । तेथें काये राहिला विवेक । मूळमायेपरतें येक । निर्गुणब्रह्म
jethem mūḷamāyā pamcabhūtika | tethem kāye rāhilā viveka | mūḷamāyeparatem yeka | nirguṇabrahma
Where mūla-māyā is pañca-bhūtika, there what vivek remains? / Beyond mūla-māyā is One — Nirguṇa Brahma.
ब्रह्मीं मूळमाया जाली । तिची लीळा परीक्षिली । तंव ने निखळ वोतली । भूतेंत्रिगुणांची
brahmīm mūḷamāyā jālī | ticī līḷā parīkṣilī | tamva ne nikhaḷa votalī | bhūtemtriguṇāmcī
In Brahma, mūla-māyā arose; its play (līlā) was examined. / Then it spilled out purely — the tri-guṇas of elements.
भूतें विकारवंत चत्वार । आकाश पाहातां निर्विकार । आकाश भूत हा विचार । उपाधीकरितां
bhūtem vikāravamta catvāra | ākāśa pāhātām nirvikāra | ākāśa bhūta hā vicāra | upādhīkaritām
The four elements are vikāra-bearing; ākāśa on looking is nirvikāra. / 'Ākāśa is a bhūta' — this consideration is due to upādhi.
पिंडीं व्यापक म्हणोन जीव । ब्रह्मांडीं व्यापक म्हणोन शिव । तैसाच हाहि अभिप्राव । आकाशाचा
pimḍīm vyāpaka mhaṇona jīva | brahmāmḍīm vyāpaka mhaṇona śiva | taisāca hāhi abhiprāva | ākāśācā
Pervading piṇḍa, hence jīva; pervading brahmāṇḍa, hence Śiva. / Similarly is the purport — of ākāśa.
उपाधीमचें सापडलें । सूक्ष्म पाहातां भासलें । इतुक्यासाठीं आकाश जालें । भूतरूप
upādhīmacem sāpaḍalem | sūkṣma pāhātām bhāsalem | itukyāsāṭhīm ākāśa jālem | bhūtarūpa
Caught within upādhi, on subtle looking it appeared. / By just this, ākāśa became element-form.
आकाश अवकाश तो भकास । परब्रह्म तें निराभास । उपाधीं नस्ता जें आकाश । तेंचि ब्रह्म
ākāśa avakāśa to bhakāsa | parabrahma tem nirābhāsa | upādhīm nastā jem ākāśa | temci brahma
Ākāśa-avakāśa is merely space; para-brahma is nirābhāsa. / Without upādhi, the ākāśa — that itself is Brahma.
जाणीव नेणीव मध्यमान । हेंचि गुणाचें प्रमाण । येथें निरोपिलें त्रिगुण । रूपेंसहित
jāṇīva neṇīva madhyamāna | hemci guṇācem pramāṇa | yethem niropilem triguṇa | rūpemsahita
Knowing, not-knowing, medium — that is the measure of guṇas. / Here the three guṇas have been expounded — along with their forms.
प्रकृती पावली विस्तारातें । पुढे येकाचें येकचि होतें । विकारवंतचि तयातें । नेम कैंचा
prakṛtī pāvalī vistārātem | puḍhe yekācem yekaci hotem | vikāravamtaci tayātem | nema kaimcā
Prakṛti reached expansion; ahead, of one, one happens. / Vikāra-bearing alone — [where is] the rule?
काळें पांढरें मेळवितां । पारवें होतें तत्वता । काळें पिवळें मेळवितां । हिरवें होये
kāḷem pāmḍharem meḷavitām | pāravem hotem tatvatā | kāḷem pivaḷem meḷavitām | hiravem hoye
Mixing black and white — it becomes truly gray. / Mixing black and yellow — it becomes green.
ऐसें रंग नानापरी । मेळवितां पालट धरी । तैसें दृश्य हें विकारी । विकारवंत
aisem ramga nānāparī | meḷavitām pālaṭa dharī | taisem dṛśya hem vikārī | vikāravamta
Such colours, in various ways, on mixing produce change. / Likewise this dṛśya is vikāra-laden — vikāra-full.
येका जीवनें नाना रंग । उमटों लागती तरंग । पालटाचा लागवेग । किती म्हणोन पाहावा
yekā jīvanem nānā ramga | umaṭom lāgatī taramga | pālaṭācā lāgavega | kitī mhaṇona pāhāvā
From one water, various colours — waves begin to appear. / The momentum of change — how much should be seen?
येका उदकाचे विकार । पाहातां दिसती अपार । पांचा भूतांचे विस्तार । चौर्यासी लक्ष योनी
yekā udakāce vikāra | pāhātām disatī apāra | pāmcā bhūtāmce vistāra | cauryāsī lakṣa yonī
One water's vikāras — on looking appear endless. / The expansion of the five elements — 84-lakh yonis.
नाना देहाचें बीज उदक । उदकापसून सकळ लोक । किडा मुंगी स्वापदादिक । उदकेंचि होयें
nānā dehācem bīja udaka | udakāpasūna sakaḷa loka | kiḍā mumgī svāpadādika | udakemci hoyem
Of various bodies, the seed is water; from water, all people. / Insects, ants, beasts etc. — arise from water.
शुक्लीत शोणीत म्हणिजे नीर । त्या नीराचें हें शरीर । नखें दंत अस्तिमात्र । उदकाच्या होती
śuklīta śoṇīta mhaṇije nīra | tyā nīrācem hem śarīra | nakhem damta astimātra | udakācyā hotī
White-liquid, red-liquid means nīra (water); of that nīra is this body. / Nails, teeth, bones-matter — arise from water.
मुळ्यांचे बारीक पागोरे । तेणें पंथें उदक भरे । त्या उदकेंचि विस्तारे । वृक्षमात्र
muḷyāmce bārīka pāgore | teṇem pamthem udaka bhare | tyā udakemci vistāre | vṛkṣamātra
The fine rootlets of roots — through which water fills; / by that water alone, trees expand.
अंबवृक्ष मोहरा आले । अवघे उदकाकरितां जाले । फळीं फुलीं लगडले । सावकास
ambavṛkṣa moharā āle | avaghe udakākaritām jāle | phaḷīm phulīm lagaḍale | sāvakāsa
Mango-tree bears blossom — all due to water. / With fruits and flowers, it is laden — leisurely.
खोड फोडुन अंबे पाहातां । तेथें दिसेना सर्वथा । खांद्या फोडुन फळें पाहातां । वोलीं सालें
khoḍa phoḍuna ambe pāhātām | tethem disenā sarvathā | khāmdyā phoḍuna phaḷem pāhātām | volīm sālem
Splitting the trunk, looking for mangoes — they are not seen at all. / Splitting the branches, [you find] only moist fibres.
मुळापासून सेवटवरी । फळ नाहीं तदनंतरीं । जळरूप फळ चतुरीं । विवेकें जाणावें
muḷāpāsūna sevaṭavarī | phaḷa nāhīm tadanamtarīm | jaḷarūpa phaḷa caturīm | vivekem jāṇāvem
From root to tip, no fruit is [directly] there. / Water-form fruit — let the discerning know by vivek.
तेंचि जळ सेंड्या चढे । तेव्हां वृक्षमात्र लगडे । येकाचें येकचि घडे । येणें प्रकारें
temci jaḷa semḍyā caḍhe | tevhām vṛkṣamātra lagaḍe | yekācem yekaci ghaḍe | yeṇem prakārem
That same water ascends to the top; then the tree is laden. / Of one, only one arises — in this way.
पत्रें पुष्पें फळें भेद । किती करावा अनुवाद । सूक्ष्म दृष्टीनें विशद । होत आहे
patrem puṣpem phaḷem bheda | kitī karāvā anuvāda | sūkṣma dṛṣṭīnem viśada | hota āhe
Leaves, flowers, fruits, divisions — how much should be expounded? / By subtle vision, it is becoming clear.
भूतांचे विकार सांगों किती । क्षणक्षणा पालटती । येकाचे येकचि होती ॥ नाना वर्ण
bhūtāmce vikāra sāmgom kitī | kṣaṇakṣaṇā pālaṭatī | yekāce yekaci hotī || nānā varṇa
The vikāras of elements — how much to tell? They change moment by moment. / Of one, one arises — in various colours.
त्रिगुणभूतांची लटपट । पाहों जातां हे खटपट । बहुरूप बहु पालट । किती म्हणोन सांगावा
triguṇabhūtāmcī laṭapaṭa | pāhom jātām he khaṭapaṭa | bahurūpa bahu pālaṭa | kitī mhaṇona sāmgāvā
The patter-and-rattle of tri-guṇa-bhūtas — on examining is commotion. / Many forms, many changes — how much to tell?
ये प्रकृतीचा निरास । विवेकें वारावा सावकास । मग परमात्मा परेश । अनन्यभावें भजावा
ye prakṛtīcā nirāsa | vivekem vārāvā sāvakāsa | maga paramātmā pareśa | ananyabhāvem bhajāvā
This prakṛti's nirāsa (negation) should be carefully countered by vivek. / Then paramātmā, Pareśa — should be worshipped with ananya-bhāva.