संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 9
Dashak 9 · Samāsa 9
41 ovis
ब्रह्म वारितां वारेना । ब्रह्म सारितां सारेना ।
ब्रह्म कांहीं वोसरेना । येकीकडे
brahma vāritām vārenā | brahma sāritām sārenā |
brahma kāmhīm vosarenā | yekīkaḍe
Brahma, on obstructing, is not obstructed; on pushing, is not pushed aside; / Brahma does not recede to one side.
ब्रह्म भेदितां भेदेना । ब्रह्म च्हेदितां च्हेदेना ।
ब्रह्म परतें होयेना । केलें तरी
brahma bheditām bhedenā | brahma cheditām chedenā |
brahma paratem hoyenā | kelem tarī
Brahma, on piercing, is not pierced; on cutting, is not cut; / Brahma — however you do it — does not become other.
ब्रह्म खंडेना अखंड । ब्रह्मीं नाहीं दुसरें बंड ।
तरी कैसें हें ब्रह्मांड । सिरकलें मधें
brahma khamḍenā akhamḍa | brahmīm nāhīm dusarem bamḍa |
tarī kaisem hem brahmāmḍa | sirakalem madhem
Brahma is unbroken, indivisible; in Brahma there is no second arising. / Then how did this brahmāṇḍa push inside?
पर्वत पाषाण सिळा सिखरें । नाना स्थळें स्थळांतरें ।
भूगोळरचना कोण्या प्रकारें । जालीं परब्रह्मीं
parvata pāṣāṇa siḷā sikharem | nānā sthaḷem sthaḷāmtarem |
bhūgoḷaracanā koṇyā prakārem | jālīm parabrahmīm
Mountains, stones, boulders, peaks, various places and places-beyond — / the rachanā of the earth-globe — in what manner arose in parabrahma?
भूगोळ आहे ब्रह्मामधें । ब्रह्म आहे भूगोळामधें ।
पाहातं येक येकामधें । प्रत्यक्ष दिसे
bhūgoḷa āhe brahmāmadhem | brahma āhe bhūgoḷāmadhem |
pāhātam yeka yekāmadhem | pratyakṣa dise
Bhūgola is within Brahma; Brahma is within bhūgola. / On looking, one-within-another — directly seen.
ब्रह्मीं भूगोळें पैस केला । आणी भूगोळहि ब्रह्में भेदिला ।
विचार पाहातां प्रत्यय आला । प्रत्यक्ष आतां
brahmīm bhūgoḷem paisa kelā | āṇī bhūgoḷahi brahmem bhedilā |
vicāra pāhātām pratyaya ālā | pratyakṣa ātām
In Brahma the bhūgola has made its spread; and bhūgola too is pierced by Brahma. / On examining the consideration, pratyaya has come — directly, now.
ब्रह्में ब्रह्मांड भेदिलें । हें तों पाहतां नीटचि जालें ।
परी ब्रह्मास ब्रह्मांडें भेदिलें । हें विपरीत दिसे
brahmem brahmāmḍa bhedilem | hem tom pāhatām nīṭaci jālem |
parī brahmāsa brahmāmḍem bhedilem | hem viparīta dise
'Brahma pierced the brahmāṇḍa' — on looking this is straightforward. / But 'brahmāṇḍa pierced Brahma' — this appears contrary.
भेदिलें नाहीं म्हणावें । तरी ब्रह्मीं ब्रह्मांड स्वभावें ।
हें सकळांस अनुभवें । दिसत आहे
bhedilem nāhīm mhaṇāvem | tarī brahmīm brahmāmḍa svabhāvem |
hem sakaḷāmsa anubhavem | disata āhe
If one says 'not pierced,' then the brahmāṇḍa is in Brahma by svabhāva. / This is the experience of all — seen.
तरी हें आतां कैसें जालें । विचारून पाहिजे बोलिलें ।
ऐसें श्रोतीं आक्षेपिलें । आक्षेपवचन
tarī hem ātām kaisem jālem | vicārūna pāhije bolilem |
aisem śrotīm ākṣepilem | ākṣepavacana
Then now how did this happen? It should be considered before speaking. / Such the listeners raised — objection-speech.
आतां याचें प्रत्युत्तर । सावध ऐका निरोत्तर ।
येथें पडिले किं विचार । संदेहाची
ātām yācem pratyuttara | sāvadha aikā nirottara |
yethem paḍile kim vicāra | samdehācī
Now its counter-answer — attentively hear, an unanswered thing. / Here has fallen — a doubt's consideration.
ब्रह्मांड नाहीं म्हणो तरी दिसे । आणी दिसे म्हणो तरी नासे ।
आतां हें समजती कैसें । श्रोतेजन
brahmāmḍa nāhīm mhaṇo tarī dise | āṇī dise mhaṇo tarī nāse |
ātām hem samajatī kaisem | śrotejana
If one says 'no brahmāṇḍa,' it is seen; if one says 'seen,' it perishes. / Now how should listeners understand?
तंव श्रोते जाले उद्दित । आहों म्हणती सावचित्त ।
प्रसंगें बोलों उचित । प्रत्योत्तर
tamva śrote jāle uddita | āhom mhaṇatī sāvacitta |
prasamgem bolom ucita | pratyottara
Then the listeners became bright; they said, 'Sir, we are alert. / Occasion-appropriate, speak the proper counter-answer.'
आकाशीं दीपास लाविलें । दीपें आकाश परतें केलें ।
हें तों घडेना पाहिलें । पाहिजे श्रोतीं
ākāśīm dīpāsa lāvilem | dīpem ākāśa paratem kelem |
hem tom ghaḍenā pāhilem | pāhije śrotīm
A lamp was lit in the sky; did the lamp push the sky aside? / This does not happen — listeners should see.
आप तेज अथवा पवन । सारूं न सकती गगन ।
गगन पाहातां सघन । चळेल कैसें
āpa teja athavā pavana | sārūm na sakatī gagana |
gagana pāhātām saghana | caḷela kaisem
Water, fire, or wind cannot push the sky aside. / On looking at the sky densely — how would it move?
अथवा कठीण जाली मेदनी । तरी गगनें केली चाळणी ।
पृथ्वीचें सर्वांग भेदूनी राहिलें गगन
athavā kaṭhīṇa jālī medanī | tarī gaganem kelī cāḷaṇī |
pṛthvīcem sarvāmga bhedūnī rāhilem gagana
Or earth becoming hard — did the sky then sift [it]? / The whole of earth — the sky has pierced through and remained.
याची प्रचित ऐसी असे । जें जडत्वा आलें तितुकें नासे ।
आकाश जैसें तैसें असे । चळणार नाहीं
yācī pracita aisī ase | jem jaḍatvā ālem titukem nāse |
ākāśa jaisem taisem ase | caḷaṇāra nāhīm
Its pratīti is such: whatever has become weighty, it perishes. / Ākāśa remains as-it-is — will not move.
वेगळेपण पाहावें । तयास आकाश म्हणावें ।
अभिन्न होतां स्वभावें । आकाश ब्रह्म
vegaḷepaṇa pāhāvem | tayāsa ākāśa mhaṇāvem |
abhinna hotām svabhāvem | ākāśa brahma
Looking with separation — that is called ākāśa; / on becoming abhinna (non-different) by svabhāva — ākāśa is Brahma.
तस्मात आकाश चळेना । भेद गगनाचा कळेना ।
भासलें ब्रह्म तयास जाणा । आकाश म्हणावें
tasmāta ākāśa caḷenā | bheda gaganācā kaḷenā |
bhāsalem brahma tayāsa jāṇā | ākāśa mhaṇāvem
Therefore ākāśa does not move; division of sky is not known. / What appeared as Brahma — know that as ākāśa.
निर्गुण ब्रह्मसें भासलें । कल्पूं जातां अनुमानलें ।
म्हणोन आकाश बोलिलें । कल्पनेसाठीं
nirguṇa brahmasem bhāsalem | kalpūm jātām anumānalem |
mhaṇona ākāśa bolilem | kalpanesāṭhīm
Nirguṇa Brahma seems to appear; trying to imagine, it is inferred. / Therefore ākāśa is said — for the sake of kalpanā.
कल्पनेसि भासे भास । तितुकें जाणावें आकाश ।
परब्रह्म निराभास । निर्विकल्प
kalpanesi bhāse bhāsa | titukem jāṇāvem ākāśa |
parabrahma nirābhāsa | nirvikalpa
What appears to kalpanā — know that much as ākāśa. / Parabrahma is nirābhāsa, nirvikalpa.
पंचभूतांमधें वास । म्हणौन बोलिजे आकाश ।
भूतांतरीं जो ब्रह्मांश । तेंचि गगन
pamcabhūtāmmadhem vāsa | mhaṇauna bolije ākāśa |
bhūtāmtarīm jo brahmāmśa | temci gagana
Residing in the pañca-bhūtas, hence called ākāśa. / The brahmāmśa in elements' interior — that itself is the sky.
प्रत्यक्ष होतें जातें । अचळ कैसें म्हणावें त्यातें ।
म्हणओनियां गगनातें । भेदिलें नाहीं
pratyakṣa hotem jātem | acaḷa kaisem mhaṇāvem tyātem |
mhaṇaoniyām gaganātem | bhedilem nāhīm
It is seen to come and go directly; how can it be called unmoving? / Therefore the sky — is not pierced.
पृथ्वी विरोन उरे जीवन । जीवन नस्तां उरे अग्न ।
अग्न विझतां उरे पवन । तोहि नसे
pṛthvī virona ure jīvana | jīvana nastām ure agna |
agna vijhatām ure pavana | tohi nase
Earth melting, water remains; water gone, fire remains; / fire extinguished, wind remains — and that too is not.
मिथ्या आलें आणी गेलें । तेणें खरें तें भंगलें ।
ऐसें हें प्रचितीस आलें । कोणेंपरी
mithyā ālem āṇī gelem | teṇem kharem tem bhamgalem |
aisem hem pracitīsa ālem | koṇemparī
The mithyā came and went; by that the Real was [not] broken. / Such has come to pratīti — in what way?
भ्रमें प्रत्यक्ष दिसतें । विचार पाहतां काय तेथें ।
भ्रममूळ या जगाअतें । खरें कैसें म्हणावें
bhramem pratyakṣa disatem | vicāra pāhatām kāya tethem |
bhramamūḷa yā jagāatem | kharem kaisem mhaṇāvem
By delusion, directly visible; by vicāra, what is there? / The delusion-rooted — how to call this world real?
भ्रम शोधितां कांहींच नाहीं । तेथें भेदिलें कोणें काई ।
भ्रमें भेदिलें म्हणतां ठाईं । भ्रमचि मिथ्या
bhrama śodhitām kāmhīmca nāhīm | tethem bhedilem koṇem kāī |
bhramem bhedilem mhaṇatām ṭhāīm | bhramaci mithyā
On searching delusion, it is nothing; there who pierced what? / Saying 'pierced by delusion,' at the root — delusion itself is mithyā.
भ्रमाचें रूप मिथ्या जालें । मग सुखें म्हणावें भेदिलें ।
मूळीं लटिकें त्यानें केलें । तेंहि तैसें
bhramācem rūpa mithyā jālem | maga sukhem mhaṇāvem bhedilem |
mūḷīm laṭikem tyānem kelem | temhi taisem
Delusion's form became mithyā; then happily say 'pierced.' / At root the false one did — that too is likewise.
लटिक्यानें उदंड केलें । तरी आमुचें काय गेलें ।
केलें म्हणतांच नाथिलें । शाहाणे जाणती
laṭikyānem udamḍa kelem | tarī āmucem kāya gelem |
kelem mhaṇatāmca nāthilem | śāhāṇe jāṇatī
The false does abundantly; but what of ours is lost? / Saying 'done,' it is baseless — the wise know.
सागरामधें खसखस । तैसें परब्रह्मीं दृश्य ।
मतिसारिखा मतिप्रकाश । अंतरीं वाढे
sāgarāmadhem khasakhasa | taisem parabrahmīm dṛśya |
matisārikhā matiprakāśa | amtarīm vāḍhe
In the ocean, mustard-seed [size] — like parabrahma is the dṛśya. / Mati-according-to-mati, mati-prakāśa — grows within.
मती करितां विशाळ । कवळो लागे अंतराळ ।
पाहातां भासे ब्रह्मगोळ । कवीठ जैसें
matī karitām viśāḷa | kavaḷo lāge amtarāḷa |
pāhātām bhāse brahmagoḷa | kavīṭha jaisem
Expanding mati, the firmament begins to enfold. / On looking, the brahma-globe appears — like a wood-apple.
वृत्ति त्याहून विशाळ । करितां ब्रह्मांड बद्रिफळ ।
ब्रह्माकार होतां केवळ । कांहींच नाहीं
vṛtti tyāhūna viśāḷa | karitām brahmāmḍa badriphaḷa |
brahmākāra hotām kevaḷa | kāmhīmca nāhīm
Expand vṛtti further — brahmāṇḍa [as] a badari fruit. / Entirely becoming brahma-form — nothing remains.
आपण विवेकें विशाळला । मर्यादेवेगळा जाला ।
मग ब्रह्मगोळ देखिला । वटबीजन्यायें
āpaṇa vivekem viśāḷalā | maryādevegaḷā jālā |
maga brahmagoḷa dekhilā | vaṭabījanyāyem
Oneself by vivek expanded, became beyond-measure. / Then the brahma-globe was seen — by the vaṭa-bīja (banyan-seed) analogy.
होतां त्याहून विस्तीर्ण । वटबीज कोटिप्रमाण ।
आपाण होतां परिपूर्ण । कांहींच नाहीं
hotām tyāhūna vistīrṇa | vaṭabīja koṭipramāṇa |
āpāṇa hotām paripūrṇa | kāmhīmca nāhīm
Becoming vaster than that, vaṭa-bīja [becomes] crore-sized. / Oneself becoming complete — there is nothing [else].
आपण भ्रमें लाहानाळला । केवळ देहधारी जाला ।
तरी मग ब्रह्मांड त्याला । कवळेल कैसें
āpaṇa bhramem lāhānāḷalā | kevaḷa dehadhārī jālā |
tarī maga brahmāmḍa tyālā | kavaḷela kaisem
Oneself shrunken by delusion, became a mere deha-dhārī. / Then how will brahmāṇḍa — be enfolded by him?
वृत्ती ऐसी वाढवावी । पसरून नाहींच करावी ।
पूर्णब्रह्मास पुरववी । चहूंकडे
vṛttī aisī vāḍhavāvī | pasarūna nāhīmca karāvī |
pūrṇabrahmāsa puravavī | cahūmkaḍe
The vṛtti should be grown; spreading, it should become nothing. / It should fulfil the pūrṇa-brahma — on every side.
जंव येक सुवर्ण आणितां । तेणें ब्रह्मांड मढवितां ।
कैसे होईल तें तत्वतां । बरें पाहा
jamva yeka suvarṇa āṇitām | teṇem brahmāmḍa maḍhavitām |
kaise hoīla tem tatvatām | barem pāhā
While bringing a piece of gold, with that to plate the brahmāṇḍa — / how will it truly be? — see well.
वस्तु वृत्तिस कवळे । तेणें वृत्ति फाटोन वितुळे ।
निर्गुण आत्माच निवळे । जैसा तैसा
vastu vṛttisa kavaḷe | teṇem vṛtti phāṭona vituḷe |
nirguṇa ātmāca nivaḷe | jaisā taisā
Vastu grasps the vṛtti; by that, vṛtti shreds and dissolves. / Nirguṇa-ātman clears up — as-it-is.
येथें फिटली आशंका । श्रोते हो संदेह धरूं नका ।
अनुमान असेल तरी विवेका । अवलोकावें
yethem phiṭalī āśamkā | śrote ho samdeha dharūm nakā |
anumāna asela tarī vivekā | avalokāvem
Here the doubt is cleared; listeners, do not hold doubt. / If there is inference, look to vivek.
विवेकें तुटें अनुमान । विवेकें होये समाधान ।
विवेकें आत्मनिवेदन । मोक्ष लाभे
vivekem tuṭem anumāna | vivekem hoye samādhāna |
vivekem ātmanivedana | mokṣa lābhe
By vivek, inference snaps; by vivek, samādhāna arises. / By vivek, ātma-nivedana — mokṣa is attained.
केली मोक्षाची उपेक्षा । विवेकें सारिलें पूर्वपक्षा ।
सिद्धांत आत्मा प्रत्यक्षा । प्रमाण न लगे
kelī mokṣācī upekṣā | vivekem sārilem pūrvapakṣā |
siddhāmta ātmā pratyakṣā | pramāṇa na lage
The expectation of mokṣa was renounced; by vivek, the pūrva-pakṣa was set aside. / Siddhānta is Ātman — directly, pramāṇa not needed.
हे प्रचितीचीं उत्तरें । कळती सारासारविचारें ।
मननध्यासें साक्षात्कारें । पावन होईजे
he pracitīcīm uttarem | kaḷatī sārāsāravicārem |
mananadhyāsem sākṣātkārem | pāvana hoīje
These are answers of direct experience; known by sāra-asāra vicāra. / By manana-dhyāsa-sākṣātkāra, one becomes pāvana.