संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 13
Dashak 13 · Samāsa 2
30 ovis
ऐका सारासार विचार । उभारलें जगडंबर ।
त्यांत कोण सार कोण असार । विवेकें वोळखावा
aikā sārāsāra vicāra | ubhāralem jagaḍambara |
tyāmta koṇa sāra koṇa asāra | vivekem voḷakhāvā
Hear sāra-asāra-vicāra; the world-spectacle is erected. / Within it, which is sāra, which asāra — should be recognized by vivek.
दिसेल तें नासेल । आणि येईल तें जाईल ।
जें असतचि असेल । तेंचि सार
disela tem nāsela | āṇi yeīla tem jāīla |
jem asataci asela | temci sāra
What is seen will perish; what comes will go. / What simply exists-as-such — that itself is sāra.
मागां आत्मानात्माविवेक बोलिला । अनात्मा वोळखोन सांडिला ।
आत्मा जाणतां लागला । मुळींचा मूळतंतु
māgām ātmānātmāviveka bolilā | anātmā voḷakhona sāmḍilā |
ātmā jāṇatām lāgalā | muḷīmcā mūḷatamtu
Earlier ātma-anātma-vivek was spoken; anātma was recognized and abandoned. / The knowing of Ātman attached — the root-thread of origin.
मुळीं जे राहिली वृत्ति । जाली पाहिले निवृत्ति ।
सारासार विचार श्रोतीं । बरा पाहावा
muḷīm je rāhilī vṛtti | jālī pāhile nivṛtti |
sārāsāra vicāra śrotīm | barā pāhāvā
The vṛtti that remained at root — on seeing, became nivṛtti. / Sāra-asāra-vicāra, listeners, should be seen well.
नित्यानित्य विवेक केला । आत्मा नित्यसा निवडिला ।
निवृतीरूपें हेत उरला । निराकारीं
nityānitya viveka kelā | ātmā nityasā nivaḍilā |
nivṛtīrūpem heta uralā | nirākārīm
Nitya-anitya-vivek was done; the nitya-Ātman was selected. / As nivṛtti, hetu remained — in the nirākāra.
हेत म्हणिजे तो चंचळ । निर्गुण म्हणिजे निश्चळ ।
सारासारविचारें चंचळ । होऊन जातें
heta mhaṇije to camcaḷa | nirguṇa mhaṇije niścaḷa |
sārāsāravicārem camcaḷa | hoūna jātem
Hetu means cañcala; nirguṇa means niścala. / By sāra-asāra-vicāra, cañcala — becomes [dissolved].
चळे म्हणोनि तें चंचळ । न चळे म्हणोनि निश्चळ ।
निश्चळीं उडे चंचळ । निश्चयेसीं
caḷe mhaṇoni tem camcaḷa | na caḷe mhaṇoni niścaḷa |
niścaḷīm uḍe camcaḷa | niścayesīm
Moves, hence cañcala; moves not, hence niścala. / In the niścala, cañcala flies off — with certainty.
ज्ञान आणि उपासना । दोनी येकचि पाहाना ।
उपासनेकरितां जना । जगोद्धार
jñāna āṇi upāsanā | donī yekaci pāhānā |
upāsanekaritām janā | jagoddhāra
Jñāna and upāsanā — see them as one. / By upāsanā, people's jagad-uddhāra (world-upliftment).
द्रष्टा साक्षी जाणता । ज्ञानधन चैतन्यसत्ता ।
ज्ञान देवचि तत्वता । बरें पाहा
draṣṭā sākṣī jāṇatā | jñānadhana caitanyasattā |
jñāna devaci tatvatā | barem pāhā
Dṛṣṭā, sākṣī, jñātā, jñāna-ghana, caitanya-sattā — / jñāna is Deva indeed, truly — see well.
त्या ज्ञानाचें विज्ञान होतें । शोधून पाहा बहुत मतें ।
चंचळ अवघें नासतें । येणें प्रकारें
tyā jñānācem vijñāna hotem | śodhūna pāhā bahuta matem |
camcaḷa avaghem nāsatem | yeṇem prakārem
The vijñāna of that jñāna arises; examine many doctrines. / The cañcala all perishes — in this manner.
नासिवंत नासेल किं नासेना । ऐसा अनुमानचि आहे मना ।
तरी तो पुरुष सहसा ज्ञाना । अधिकार नव्हे
nāsivamta nāsela kim nāsenā | aisā anumānaci āhe manā |
tarī to puruṣa sahasā jñānā | adhikāra navhe
Will the perishable perish or not? — such an inference is in the mind. / Then that puruṣa, for jñāna — is not fit.
नित्य निश्चये केला । संदेह उरतचि गेला ।
तरी तो जाणावा वाहावला । माहा मृगजळीं
nitya niścaye kelā | samdeha urataci gelā |
tarī to jāṇāvā vāhāvalā | māhā mṛgajaḷīm
Holds nitya as certain, yet doubt remains. / Then he is known — as carried away in the great mirage.
क्षयेचि नाहीं जो अक्षई । व्यापकपणें सर्वां ठाईं ।
तेथे हेत संदेह नाहीं । निर्विकारीं
kṣayeci nāhīm jo akṣaī | vyāpakapaṇem sarvām ṭhāīm |
tethe heta samdeha nāhīm | nirvikārīm
It has no decay, is akṣaya; by pervasion, in every place. / There is no doubt of hetu — in the nirvikārī.
जें उदंड घनदाट । आद्य मध्य सेवट ।
अचळ अढळ अतुट । जैसें तैसें
jem udamḍa ghanadāṭa | ādya madhya sevaṭa |
acaḷa aḍhaḷa atuṭa | jaisem taisem
What is immensely dense; beginning, middle, end; / unshaken, unmoved, unbroken — as-it-is.
पाहातां जैसें गगन । गगनाहून तें सघन ।
जनचि नाहीं निरंजन । सदोदित
pāhātām jaisem gagana | gaganāhūna tem saghana |
janaci nāhīm niramjana | sadodita
Look — like the sky; denser than the sky; / no people, nirañjana, ever-shining.
चर्मचक्षु ज्ञानचक्षु । हा तों अवघाच पूर्वपक्षु ।
निर्गुण ठाईंचा अलक्षु । लक्षवेना
carmacakṣu jñānacakṣu | hā tom avaghāca pūrvapakṣu |
nirguṇa ṭhāīmcā alakṣu | lakṣavenā
Eye of skin, eye of jñāna — all this is pūrva-pakṣa. / Nirguṇa at root is alakṣya — not targetable.
संगत्यागेंविण कांहीं । परब्रह्म होणार नाहीं ।
संगत्याग करून पाहीं । मौन्यगर्भा
samgatyāgemviṇa kāmhīm | parabrahma hoṇāra nāhīm |
samgatyāga karūna pāhīm | maunyagarbhā
Without association-renunciation, para-brahma does not become. / Renouncing association, see — the silent-womb.
निर्शतां अवघेंचि निर्शलें । चंचळ तितुकें निघोन गेलें।
निश्चळ परब्रह्म उरलें । तेंचि सार
nirśatām avaghemci nirśalem | camcaḷa titukem nighona gelem |
niścaḷa parabrahma uralem | temci sāra
On destroying, all is destroyed; cañcala entirely went out. / Niścala para-brahma remained — that alone is sāra.
आठवा देह मूळ माया । निर्शोन गेल्या अष्टकाया ।
साधु सांगती उपाया । कृपाळुपणें
āṭhavā deha mūḷa māyā | nirśona gelyā aṣṭakāyā |
sādhu sāmgatī upāyā | kṛpāḷupaṇem
The eighth body is mūla-māyā; the eight bodies destroyed, / sādhus give the remedy — with compassion.
सोहं हंसा तत्वमसी । तें ब्रह्म तूं आहेसी ।
विचार पाहातां स्थिति ऐसी । सहजचि होते
soham hamsā tatvamasī | tem brahma tūm āhesī |
vicāra pāhātām sthiti aisī | sahajaci hote
So'ham hamsa, tat-tvam-asi — that Brahma is you. / On examining the consideration, the state — naturally occurs.
साधक असोन ब्रह्म उरलें। तेथें वृत्तिसुन्य जालें।
सारासार विचारिलें । येणें प्रकारें
sādhaka asona brahma uralem | tethem vṛttisunya jālem |
sārāsāra vicārilem | yeṇem prakārem
Sādhaka being, Brahma remained; there vṛtti-śūnya occurred. / Sāra-asāra was considered — in this manner.
तें तापेना ना निवेना । उजळेना ना काळवंडेना ।
डहुळेना ना निवळेना । परब्रह्म तें
tem tāpenā nā nivenā | ujaḷenā nā kāḷavamḍenā |
ḍahuḷenā nā nivaḷenā | parabrahma tem
It does not heat, it does not cool; does not brighten, does not darken; / does not disturb, does not clear — that para-brahma.
दिसेना ना भासेना । उपजेना ना नासेना ।
तें येना ना जाईना । परब्रह्म तें
disenā nā bhāsenā | upajenā nā nāsenā |
tem yenā nā jāīnā | parabrahma tem
Does not appear, does not seem; is not born, does not perish; / does not come, does not go — that para-brahma.
तें भिजेना ना वाळेना । तें विझेना ना जळेना।
जयास कोणीच नेईना । परब्रह्म तें
tem bhijenā nā vāḷenā | tem vijhenā nā jaḷenā |
jayāsa koṇīca neīnā | parabrahma tem
Does not wet, does not dry; does not extinguish, does not burn; / no one carries it away — that para-brahma.
जें सन्मुखचि चहुंकडे । जेथें दृश्य भास उडे ।
धन्य साधु तो पवाडे । निर्विकारीं
jem sanmukhaci cahumkaḍe | jethem dṛśya bhāsa uḍe |
dhanya sādhu to pavāḍe | nirvikārīm
That which is before us, on all sides — where dṛśya-appearance flies off — / blessed, the sādhu who is established — in the nirvikārī.
निर्विकल्पीं कल्पनातीत । तोचि वोळखावा संत ।
येर अवघेचि असंत । भ्रमरूप
nirvikalpīm kalpanātīta | toci voḷakhāvā samta |
yera avagheci asamta | bhramarūpa
Nirvikalpa, beyond-kalpanā — that is the saint, should be recognized. / The rest are non-saints — bhrama-form.
खोटें सांडून खरें घ्यावें । तरीच परीक्षवंत म्हणावें
असार सांडून सार घ्यावें । परब्रह्म तें
khoṭem sāmḍūna kharem ghyāvem | tarīca parīkṣavamta mhaṇāvem
asāra sāmḍūna sāra ghyāvem | parabrahma tem
Abandon the false, take the true — then call oneself the examiner; / abandon the asāra, take the sāra — that para-brahma.
जाणतां जाणतां जाणीव जाते । आपली वृत्ति तद्रूप होते ।
आत्मनिवेदन भक्ति ते । ऐसी आहे
jāṇatām jāṇatām jāṇīva jāte | āpalī vṛtti tadrūpa hote |
ātmanivedana bhakti te | aisī āhe
Knowing-and-knowing, knowing-ness goes; one's vṛtti becomes tad-rūpa. / Ātma-nivedana-bhakti — is such.
वाच्यांशें भक्ति मुक्ति बोलावी । लक्ष्यांशें तद्रूपता विवरावी ।
विवरतां हेतु नुरावी । ते तद्रूपता
vācyāmśem bhakti mukti bolāvī | lakṣyāmśem tadrūpatā vivarāvī |
vivaratām hetu nurāvī | te tadrūpatā
In vācyāmśa speak bhakti-mukti; in lakṣyāmśa examine the tad-rūpatā. / On examining, hetu must not remain — that tad-rūpatā.
सद्रूप चिद्रूप आणि तद्रूप । सस्वरूप म्हणिजे आपलें रूप ।
आपलें रूप म्हणिजे अरूप । तत्वनिर्शनाउपरी
sadrūpa cidrūpa āṇi tadrūpa | sasvarūpa mhaṇije āpalem rūpa |
āpalem rūpa mhaṇije arūpa | tatvanirśanāuparī
Sad-rūpa, cid-rūpa, and tad-rūpa; sva-svarūpa means one's own form; / one's own form means arūpa — after tattva-nirāsa.