संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 13
Dashak 13 · Samāsa 6
31 ovis
जें बोलिजेती पंचतत्वें । त्यांची अभ्यासाया नावें ।
तदुपरी स्वानुभवें । रूपीं जाणावीं
jem bolijetī pamcatatvem | tyāmcī abhyāsāyā nāvem |
taduparī svānubhavem | rūpīm jāṇāvīm
What are called the five tattvas — their names, for practice; / thereafter by svānubhava — should be known in [their] forms.
यामधें शाश्वत कोण । आणी अशाश्वत कोण ।
ऐसें करावें विवरण । प्रत्ययाचें
yāmadhem śāśvata koṇa | āṇī aśāśvata koṇa |
aisem karāvem vivaraṇa | pratyayācem
Among these which is eternal, which non-eternal — / such examination should be done — of pratyaya.
पंचभूतांचा विचार । नांवरूप सारासार ।
तोचि बोलिला निर्धार । सावध अईका
pamcabhūtāmcā vicāra | nāmvarūpa sārāsāra |
toci bolilā nirdhāra | sāvadha aīkā
Consideration of pañca-bhūtas — name, form, sāra-asāra; / this is the determination spoken — alertly hear.
पृथ्वी आप तेज वायो आकाश । नावें बोलिलीं सावकास ।
आतां रूपाचा विश्वास । श्रवणें धरावा
pṛthvī āpa teja vāyo ākāśa | nāvem bolilīm sāvakāsa |
ātām rūpācā viśvāsa | śravaṇem dharāvā
Pṛthvī, āpa, teja, vāyu, ākāśa — names are spoken leisurely. / Now in the form, trust — should be held by śravaṇa.
पृथ्वी म्हणिजे ते धरणी । आप म्हणिजे तें पाणी ।
तेज म्हणिजे अग्नि तरणी । सतेजादिक
pṛthvī mhaṇije te dharaṇī | āpa mhaṇije tem pāṇī |
teja mhaṇije agni taraṇī | satejādika
Pṛthvī means dharaṇī (earth); āpa means water; / teja means agni, taraṇi (sun), light-bearers etc.
वायो म्हणिजे तो वारा । आकाश म्हणिजे पैस सारा ।
आतां शाश्वत तें विचारा । आपले मनीं
vāyo mhaṇije to vārā | ākāśa mhaṇije paisa sārā |
ātām śāśvata tem vicārā | āpale manīm
Vāyu means the breeze; ākāśa means the whole spread. / Now consider the eternal — in one's own mind.
येक शीत चांचपावें। म्हणिजे वर्म पडे ठावें ।
तैसें थोड्या अनुभवें । बहुत जाणावे
yeka śīta cāmcapāvem | mhaṇije varma paḍe ṭhāvem |
taisem thoḍyā anubhavem | bahuta jāṇāve
Take one grain, press it — then the secret falls into place. / Likewise by a little anubhava — much should be known.
पृथ्वी रचतें आणि खचतें । हें तों प्रत्ययास येतें ।
नाना रचना होत जाते । सृष्टिमधें
pṛthvī racatem āṇi khacatem | hem tom pratyayāsa yetem |
nānā racanā hota jāte | sṛṣṭimadhem
Earth builds-and-breaks — this comes to pratyaya. / Various rachanās happen-and-go — in the sṛṣṭi.
म्हणौन रचतें तें खचतें । आप तें हि आटोन जाते ।
तेज हि प्रगटोन विझतें । वारें हि राहे
mhaṇauna racatem tem khacatem | āpa tem hi āṭona jāte |
teja hi pragaṭona vijhatem | vārem hi rāhe
Therefore what builds, breaks; water too dries up; / fire too manifests-and-extinguishes; wind too pauses.
अवकाश नाममात्र आहे । तें हि विचारिता न राहे ।
एवं पंचभूतिक राहे । हें तों घडेना
avakāśa nāmamātra āhe | tem hi vicāritā na rāhe |
evam pamcabhūtika rāhe | hem tom ghaḍenā
Space is name-only; that too on considering does not stay. / Thus the pañca-bhūtika remaining — does not happen.
ऐसा पांचा भूतांचा हा विस्तार । नासिवंत हा निर्धार ।
शाश्वत आत्मा निराकार । सत्य जाणावा
aisā pāmcā bhūtāmcā hā vistāra | nāsivamta hā nirdhāra |
śāśvata ātmā nirākāra | satya jāṇāvā
Such is the expansion of the five elements — perishable — this is the certainty. / Eternal Ātman, nirākāra — should be known as truth.
तो आत्मा कोणास कळेना । ज्ञानेंविण आकळेना ।
म्हणोनियां संतजना । विचारावें
to ātmā koṇāsa kaḷenā | jñānemviṇa ākaḷenā |
mhaṇoniyām samtajanā | vicārāvem
That Ātman is not known to anyone; without jñāna it is not grasped. / Therefore, ask the sajjana-folk.
विचारितां सज्जनांसी । ते म्हणती कीं अविनासी ।
जन्म मृत्यु आत्मयासी । बोलोंच नये
vicāritām sajjanāmsī | te mhaṇatī kīm avināsī |
janma mṛtyu ātmayāsī | bolomca naye
Asking the sajjanas, they say 'It is avināśī'; / birth, death — should not be spoken of the Ātman.
निराकारीं भासे आकर । आणी आकारीं भासे निराकार ।
निराकार आणी आकार । विवेकें वोळखावा
nirākārīm bhāse ākara | āṇī ākārīm bhāse nirākāra |
nirākāra āṇī ākāra | vivekem voḷakhāvā
In the nirākāra, form appears; and in the form, nirākāra. / Nirākāra and ākāra — should be recognized by vivek.
निराकार जाणावा नित्य । आकार जाणावा अनित्य ।
यास बोलिजे नित्यानित्य । विचारणा
nirākāra jāṇāvā nitya | ākāra jāṇāvā anitya |
yāsa bolije nityānitya | vicāraṇā
Nirākāra — know as nitya; ākāra — know as anitya. / This is called nitya-anitya vicāraṇā.
सारीं भासे असार । आणि असारीं भासे सार ।
सारासार विचार । शोधून पाहावा
sārīm bhāse asāra | āṇi asārīm bhāse sāra |
sārāsāra vicāra | śodhūna pāhāvā
In sāra, asāra appears; in asāra, sāra appears. / Sāra-asāra-vicāra — should be searched well.
पंचभूतिक तें माइक । परंतु भासे अनेक ।
आणि आत्मा येक । व्यापून असे
pamcabhūtika tem māika | paramtu bhāse aneka |
āṇi ātmā yeka | vyāpūna ase
Pañca-bhūtika is māyika; yet it appears as many. / And Ātman — one — pervading.
चहुं भूतांमधें गगन । तैसें गगनीं असे सघन ।
नेहटून पाहतां अभिन्न । गगन आणि वस्तु
cahum bhūtāmmadhem gagana | taisem gaganīm ase saghana |
nehaṭūna pāhatām abhinna | gagana āṇi vastu
In the four bhūtas, the sky; likewise, in the sky, [something] dense. / Looking fixedly — the sky and Vastu are non-different.
उपाधीयोगेंचि आकाश । उपाधी नस्तां निराभास ।
निराभास तें अविनाश । तैसें गगन
upādhīyogemci ākāśa | upādhī nastām nirābhāsa |
nirābhāsa tem avināśa | taisem gagana
By upādhi-association is ākāśa; without upādhi, nirābhāsa. / Nirābhāsa is avināśa — like the sky.
आतां असो हे विवंचना । परंतु जें पाहातां नासेना ।
तें गे तेंचि अनुमाना । विवेकें आणावें
ātām aso he vivamcanā | paramtu jem pāhātām nāsenā |
tem ge temci anumānā | vivekem āṇāvem
So let this inquiry be; but what on looking does not perish — / that alone to inference — should be brought by vivek.
परमात्मा तो निराकार । जाणिजे हा विचार सार ।
आणी आपण कोण हा विचार । पाहिला पाहिजे
paramātmā to nirākāra | jāṇije hā vicāra sāra |
āṇī āpaṇa koṇa hā vicāra | pāhilā pāhije
Paramātmā is nirākāra; know this as the sāra-consideration. / And 'Who am I?' — this consideration — must be seen.
देहास अंत येतां । वायो जातो तत्वता ।
हें लटिकें म्हणाल तरी आतां । स्वासोस्वास धारावा
dehāsa amta yetām | vāyo jāto tatvatā |
hem laṭikem mhaṇāla tarī ātām | svāsosvāsa dhārāvā
When end comes to body, vāyu goes truly. / If you say this is false — then now — hold the breath!
स्वास कोंडतां देह पडे । देह पडतां म्हणती मडें ।
मड्यास कर्तुत्व न घडे । कदाकाळीं
svāsa komḍatām deha paḍe | deha paḍatām mhaṇatī maḍem |
maḍyāsa kartutva na ghaḍe | kadākāḷīm
Breath held, body falls; body falling, is called corpse. / Doership does not occur to a corpse — never.
देहावेगळा वायो न करी । वायोवेगळा देह न करी ।
विचार पाहातां कांहींच न करी । येकावेगळें येक
dehāvegaḷā vāyo na karī | vāyovegaḷā deha na karī |
vicāra pāhātām kāmhīmca na karī | yekāvegaḷem yeka
Apart from body, vāyu does not do; apart from vāyu, body does not do. / On examining, it does nothing — one-without-the-other.
उगेंच पाहातं मनुष्य दिसे । विचार घेतां कांहीं नसे ।
अभेदभक्तीचें लक्षण ऐसें । वोळखावें
ugemca pāhātam manuṣya dise | vicāra ghetām kāmhīm nase |
abhedabhaktīcem lakṣaṇa aisem | voḷakhāvem
On simple looking, a person is seen; on taking consideration, nothing is. / The mark of abheda-bhakti — is such. Recognize.
कर्ता आपण ऐसे म्हणावें । तरी आपलें इछेसारिखें व्हावें ।
इछेसारिखें न होतां मानावें । अवघेंच वाव
kartā āpaṇa aise mhaṇāvem | tarī āpalem ichesārikhem vhāvem |
ichesārikhem na hotām mānāvem | avaghemca vāva
If one says 'I am kartā' — then it should happen as one's wish. / Not happening per wish — regard — all is hollow.
म्हणोन कर्ता नव्हे किं आपण । तेथें भोक्ता कैंचा कोण ।
हें विचाराचें लक्षण । अविचारें न घडे
mhaṇona kartā navhe kim āpaṇa | tethem bhoktā kaimcā koṇa |
hem vicārācem lakṣaṇa | avicārem na ghaḍe
Therefore oneself is not the kartā; there whence is the bhoktā? / This is the mark of vicāra — does not occur by avicāra.
अविचार आणि विचार । जैसा प्रकाश अंधकार ।
विकार आणि निर्विकार । येक नव्हे कीं
avicāra āṇi vicāra | jaisā prakāśa amdhakāra |
vikāra āṇi nirvikāra | yeka navhe kīm
Avicāra and vicāra — like light and darkness; / vikāra and nirvikāra — are not one.
जेथें नाहीं विवंचना । तेथें कांहींच चालेना ।
खरें तेंचि अनुमाना । कदा न ये
jethem nāhīm vivamcanā | tethem kāmhīmca cālenā |
kharem temci anumānā | kadā na ye
Where there is no sifting, nothing proceeds. / The true itself to inference — never comes.
प्रत्ययास बोलिजे न्याये । अप्रत्यये तो अन्याये ।
जात्यांधास परीक्षा काये । नाना रत्नाची
pratyayāsa bolije nyāye | apratyaye to anyāye |
jātyāmdhāsa parīkṣā kāye | nānā ratnācī
Pratyaya is called nyāya (justice); apratyaya is anyāya. / For a born-blind — what is the examination — of various gems?
म्हणोन ज्ञाता धन्य धन्य । जो निर्गुणेंसी अनन्य ।
आत्मनिवेदनें मान्य । परम पुरुष
mhaṇona jñātā dhanya dhanya | jo nirguṇemsī ananya |
ātmanivedanem mānya | parama puruṣa
Therefore the jñātā is blessed — he who with nirguṇa is ananya. / Ātma-nivedana accepted — the supreme puruṣa.