संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 14
Dashak 14 · Samāsa 6
33 ovis
रूप लावण्य अभ्यासितां न ये । सहजगुणास न चले उपाये ।
कांहीं तरी धरावी सोये । अगांतुक गुणाची
rūpa lāvaṇya abhyāsitām na ye | sahajaguṇāsa na cale upāye |
kāmhīm tarī dharāvī soye | agāmtuka guṇācī
Beauty cannot be practiced into; no remedy works for inherent guṇa. / Some way should be held — of acquired guṇa.
काळें माणुस गोरें होयेना । वनाळास येत्न चालेना ।
मुक्यास वाचा फुटेना । हा सहजगुण
kāḷem māṇusa gorem hoyenā | vanāḷāsa yetna cālenā |
mukyāsa vācā phuṭenā | hā sahajaguṇa
A dark person does not become fair; for the dwarf effort does not work; / for the mute, voice does not crack — this is inherent.
आंधळें डोळस होयेना । बधिर तें ऐकेना ।
पांगुळ पाये घेइना । हा सहजगुण
āmdhaḷem ḍoḷasa hoyenā | badhira tem aikenā |
pāmguḷa pāye gheinā | hā sahajaguṇa
The blind do not become sighted; the deaf do not hear; / the lame does not get feet — this is inherent.
कुरूपतेचीं लक्षणें । किती म्हणोनि सांगणें ।
रूप लावण्य याकारणें । पालटेना
kurūpatecīm lakṣaṇem | kitī mhaṇoni sāmgaṇem |
rūpa lāvaṇya yākāraṇem | pālaṭenā
The marks of ugliness — how much to tell? / Beauty for this reason — does not change.
अवगुण सोडितां जाती । उत्तम गुण अभासितां येती ।
कुविद्या सांडून सिकती । शाहाणे विद्या
avaguṇa soḍitām jātī | uttama guṇa abhāsitām yetī |
kuvidyā sāmḍūna sikatī | śāhāṇe vidyā
Defects go on abandoning; excellent guṇas come by practice; / abandoning kuvidyā, they learn — the wise — vidyā.
मूर्खपण सांडितां जातें । शाहाणपण सिकतां येतें ।
कारबार करितां उमजतें । सकळ कांहीं
mūrkhapaṇa sāmḍitām jātem | śāhāṇapaṇa sikatām yetem |
kārabāra karitām umajatem | sakaḷa kāmhīm
Foolishness goes on abandoning; wisdom comes by learning; / understanding all things — comes by doing affairs.
मान्यता आवडे जीवीं । तरी कां उपेक्षा करावी ।
चातुर्येंविण उंच पदवी । कदापी नाहीं
mānyatā āvaḍe jīvīm | tarī kām upekṣā karāvī |
cāturyemviṇa umca padavī | kadāpī nāhīm
If acceptance is loved by life — then why ignore [it]? / Without cleverness, high rank — is never had.
ऐसी प्रचीत येते मना । तरी कां स्वहित कराना ।
सन्मार्गें चालतां जनां । सज्जना माने
aisī pracīta yete manā | tarī kām svahita karānā |
sanmārgem cālatām janām | sajjanā māne
Such pratīti comes to mind; then why do not one's own hita? / By walking the good path among people, the sajjana accepts [one].
देहे नेटकें श्रुंघारिलें । परी चातुर्येंविण नासलें ।
गुणेंविण साजिरें केलें । बष्कळ जैसें
dehe neṭakem śrumghārilem | parī cāturyemviṇa nāsalem |
guṇemviṇa sājirem kelem | baṣkaḷa jaisem
Body adorned neatly — but without cleverness it perishes. / Without guṇa, adornment done — is like a fool.
अंतर्कळा श्रृंघारावी । नानापरी उमजवावी ।
संपदा मेळऊन भोगावी । सावकास
amtarkaḷā śrṛmghārāvī | nānāparī umajavāvī |
sampadā meḷaūna bhogāvī | sāvakāsa
Inner-art should be adorned; understood in various ways. / Gather wealth and enjoy — leisurely.
प्रेत्न करीना सिकेना । शरीर तेंहि कष्टविना ।
उत्तम गुण घेईना । सदाकोपी
pretna karīnā sikenā | śarīra temhi kaṣṭavinā |
uttama guṇa gheīnā | sadākopī
Does not strive, does not learn; does not labor the body; / does not take excellent guṇas — always angry.
आपण दुसर्यास करावें । तें उसिणें सवेंचि घ्यावें ।
जना कष्टवितां कष्टावें । लागेल बहु
āpaṇa dusaryāsa karāvem | tem usiṇem savemci ghyāvem |
janā kaṣṭavitām kaṣṭāvem | lāgela bahu
What one does to others — borrowed, one takes it back. / Paining people, one must be pained — much.
न्यायें वर्तेल तो शहाणा । अन्याइ तो दैन्यवाणा ।
नाना चातुर्याच्या खुणा । चतुर जाणे
nyāyem vartela to śahāṇā | anyāi to dainyavāṇā |
nānā cāturyācyā khuṇā | catura jāṇe
He who conducts with justice is wise; the unjust is wretched. / The various signs of cāturya — the clever know.
जें बहुतांस मानलें । तें बहुतीं मान्य केलें ।
येर तें वेर्थचि गेलें । जगनिंद्य
jem bahutāmsa mānalem | tem bahutīm mānya kelem |
yera tem verthaci gelem | jaganimdya
What is accepted by many — many have accepted. / The rest went in vain — condemned by the world.
लोक आपणासि वोळावे । किंवा आवघेच कोंसळावे ।
आपणास समाधान फावे । ऐसें करावें
loka āpaṇāsi voḷāve | kimvā āvagheca komsaḷāve |
āpaṇāsa samādhāna phāve | aisem karāvem
Let people flow to oneself; or let them all collapse. / Let samādhāna come to oneself — do thus.
समाधानें समाधान वाढे । मित्रिनें मित्रि जोडे ।
मोडितां क्षणमात्रें मोडे । बरेपण
samādhānem samādhāna vāḍhe | mitrinem mitri joḍe |
moḍitām kṣaṇamātrem moḍe | barepaṇa
By samādhāna, samādhāna grows; by friendship, friendship joins. / On breaking, it breaks in a moment — the goodness.
अहो कांहो अरे काअंरे । जनीं ऐकिजेतें किं ते ।
कळत असतांच कां रे । निकामीपन
aho kāmho are kāamre | janīm aikijetem kim te |
kaḷata asatāmca kām re | nikāmīpana
'Aho, how?' 'Are, what-yo?' — is this said among people? / While knowing, why — uselessness?
चातुर्यें श्रुंघारे अंतर । वस्त्रें श्रुंघारे शरीर ।
दोहिमधें कोण थोर । बरें पाहा
cāturyem śrumghāre amtara | vastrem śrumghāre śarīra |
dohimadhem koṇa thora | barem pāhā
By cāturya, the interior is adorned; by clothes, the body is adorned. / Of the two, which is greater — see well.
बाह्याकार श्रुंगारिलें । तेणें लोकांच्या हातासि काये आलें ।
चातुर्यें बहुतांसी रक्षिलें । नाना प्रकारें
bāhyākāra śrumgārilem | teṇem lokāmcyā hātāsi kāye ālem |
cāturyem bahutāmsī rakṣilem | nānā prakārem
Outer-form adorned — what came into people's hands by that? / By cāturya, many have been protected — in various ways.
बरें खावें बरें जेवावें । बरें ल्यावें बरें नेसावें ।
समस्तीं बरें म्हणावें । ऐसी वासना
barem khāvem barem jevāvem | barem lyāvem barem nesāvem |
samastīm barem mhaṇāvem | aisī vāsanā
Eat well, dine well; wear well, drape well; / 'all should say good' — such is the vāsanā.
तनें मनें झिजावें । तेणें भले म्हणोन घ्यावें ।
उगें चि कल्पितां सिणावें । लागेल पुढें
tanem manem jhijāvem | teṇem bhale mhaṇona ghyāvem |
ugem ci kalpitām siṇāvem | lāgela puḍhem
Wear out body-and-mind; take 'great one' from that. / Uselessly imagining, tiredness — will come ahead.
लोकीं कार्यभाग आडे । तो कार्यभाग जेथें घडे ।
लोक सहजचि वोढे । कामासाठीं
lokīm kāryabhāga āḍe | to kāryabhāga jethem ghaḍe |
loka sahajaci voḍhe | kāmāsāṭhīm
Among people, where a task sticks; where that task gets done; / people spontaneously flow — for the work.
म्हणोन दुरर्यास सुखी करावें । तेणें आपण सुखी व्हावें ।
दुसर्यास कष्टवितां कष्टावें । लागेल स्वयें
mhaṇona duraryāsa sukhī karāvem | teṇem āpaṇa sukhī vhāvem |
dusaryāsa kaṣṭavitām kaṣṭāvem | lāgela svayem
Therefore make others happy; by that oneself is happy. / Pain another, one must be pained — oneself.
हें तों प्रगटचि आहे । पाहिल्याविण कामा नये ।
समजणें हा उपाये । प्राणीमात्रासी
hem tom pragaṭaci āhe | pāhilyāviṇa kāmā naye |
samajaṇem hā upāye | prāṇīmātrāsī
This is plainly evident; without seeing it is useless. / Understanding is the means — for every creature.
समजले आणि वर्तले । तेचि भाग्यपुरुष जाले ।
यावेगळे उरले । तें करंटे पुरुष
samajale āṇi vartale | teci bhāgyapuruṣa jāle |
yāvegaḷe urale | tem karamṭe puruṣa
Those who understood and conducted — they became bhāgya-puruṣas. / Those apart from this — are wretched puruṣas.
जितुका व्याप तितुकें वैभव । वैभवासारिखा हावभाव ।
समजले पाहिजे उपाव । प्रगटचि आहे
jitukā vyāpa titukem vaibhava | vaibhavāsārikhā hāvabhāva |
samajale pāhije upāva | pragaṭaci āhe
As much the enterprise, so much the vaibhava; like the vaibhava, the attitude. / The means to understanding — is plainly evident.
आळसें कार्येभाग नासतो । साक्षेप होत होत होतो ।
दिसते गोष्टी कळेना तो । शाहाणा कैसा
āḷasem kāryebhāga nāsato | sākṣepa hota hota hoto |
disate goṣṭī kaḷenā to | śāhāṇā kaisā
By laziness, the work is spoiled; by attention, it happens. / He who does not know the visible — how wise?
मित्रि करितां होतें कृत्य । वैर करितां होतो मृत्यु ।
बोलिलें हें सत्य किं असत्य । वोळखावें
mitri karitām hotem kṛtya | vaira karitām hoto mṛtyu |
bolilem hem satya kim asatya | voḷakhāvem
By friendship, deeds happen; by enmity, death comes. / Is this spoken truth or untruth? — recognize.
आपणास शाहाणें करूं नेणें । आपलें हित आपण नेणें ।
जनीं मैत्रि राखों नेणे । वैर करी
āpaṇāsa śāhāṇem karūm neṇem | āpalem hita āpaṇa neṇem |
janīm maitri rākhom neṇe | vaira karī
Who does not know to make oneself wise; does not know one's own hita; / does not know to keep friendship — makes enemies.
ऐसे प्रकारीचे जन । त्यास म्हणावें अज्ञान ।
तयापासीं समाधान । कोण पावे
aise prakārīce jana | tyāsa mhaṇāvem ajñāna |
tayāpāsīm samādhāna | koṇa pāve
Such-kind people — should be called ignorant. / From them, samādhāna — who attains?
आपण येकायेकी येकला । सृष्टींत भांडत चालिला ।
बहुतांमध्यें येकल्याला । येश कैचें
āpaṇa yekāyekī yekalā | sṛṣṭīmta bhāmḍata cālilā |
bahutāmmadhyem yekalyālā | yeśa kaicem
One by oneself, alone — went disputing in the sṛṣṭi. / Among the many, for the alone one — whence victory?
बहुतांचे मुखी उरावें । बहुतांचे अंतरीं भरावें ।
उत्तम गुणीं विवरावें । प्राणीमात्रासी
bahutāmce mukhī urāvem | bahutāmce amtarīm bharāvem |
uttama guṇīm vivarāvem | prāṇīmātrāsī
Remain in many mouths; enter in many hearts; / expound in excellent virtues — for every creature.
शाहाणे करावे जन । पतित करावे पावन ।
सृष्टिमधें भगवद्भजन । वाढवावें
śāhāṇe karāve jana | patita karāve pāvana |
sṛṣṭimadhem bhagavadbhajana | vāḍhavāvem
Make the people wise; make the fallen pure; / in the sṛṣṭi, Bhagavad-bhajana — should be grown.