संत साहित्य
Work in progress. Translations and commentary are AI-generated and may contain inaccuracies or hallucinations — please use your own judgement and check against the original sources.

Dashak 15 · Samāsa 3

30 ovis

मुळापासून सैरावैरा । अवघा पंचीकर्ण पसारा । त्यांत साक्षत्वाचा दोरा । तोहि तत्त्वरूप
muḷāpāsūna sairāvairā | avaghā pamcīkarṇa pasārā | tyāmta sākṣatvācā dorā | tohi tattvarūpa
From root helter-skelter — all the pañcīkaraṇa expanse. / Among this, the thread of witness-hood — that too is tattva-form.
दुरस्त्या दाटल्या फौजा । उंच सिंहासनीं राजा । याचा विचार समजा । अंतर्यामी
durastyā dāṭalyā phaujā | umca simhāsanīm rājā | yācā vicāra samajā | amtaryāmī
Far off packed armies; on the high throne the king. / The consideration of this — understand within.
देहमात्र अस्तिमांशांचें । तैसेंचि जाणावें नृपतीचें । मूळापासून सृष्टीचें । तत्वरूप
dehamātra astimāmśāmcem | taisemci jāṇāvem nṛpatīcem | mūḷāpāsūna sṛṣṭīcem | tatvarūpa
Every body is of flesh-bones; know the king's too as such; / from root, of sṛṣṭi — is tattva-form.
रायाचे सत्तेनें चालतें । परन्तु अवघीं पंचभूतें । मुळीं आधिक जाणिवेचे तें । अधिष्ठान आहे
rāyāce sattenem cālatem | parantu avaghīm pamcabhūtem | muḷīm ādhika jāṇivece tem | adhiṣṭhāna āhe
By the king's authority it proceeds; but all are pañca-bhūtas. / At root, a little more knowing-ness — is the foundation.
विवेके बहुत पैसावले । म्हणौन अवतारी बोलिले । मनु चक्रवती जाले । येणेंचि न्यायें
viveke bahuta paisāvale | mhaṇauna avatārī bolile | manu cakravatī jāle | yeṇemci nyāyem
By vivek they spread much; hence called avatāras; / Manu, cakravartīs became — by the same logic.
जेथें उदंड जाणीव । तेचि तितुके सदेव । थोडे जाणिवेने नर्देव । होती लोक
jethem udamḍa jāṇīva | teci tituke sadeva | thoḍe jāṇivene nardeva | hotī loka
Where there is abundant knowing-ness — those are all blessed; / with little knowing-ness — people become narrow-deva.
व्याप आटोप करिती । धके चपेटे सोसिती । तेणें प्राणी सदेव होती । देखतदेखतां
vyāpa āṭopa karitī | dhake capeṭe sositī | teṇem prāṇī sadeva hotī | dekhatadekhatām
They make enterprise and management; bear blows-and-buffets; / by that, creatures become blessed — in plain sight.
ऐसें हें आतां वर्ततें । मुर्ख लोकांस कळेना तें । विवेकीं मनुष्य समजतें । सकळ कांहीं
aisem hem ātām vartatem | murkha lokāmsa kaḷenā tem | vivekīm manuṣya samajatem | sakaḷa kāmhīm
Such is how it operates now; fools do not understand; / the vivekī person understands — everything.
थोर लाहान बुद्धीपासी । सगट कळेना लोकांसी । आधीं उपजलें तयासी । थोर म्हणती
thora lāhāna buddhīpāsī | sagaṭa kaḷenā lokāmsī | ādhīm upajalem tayāsī | thora mhaṇatī
Great, small — by buddhi; together not known to people; / to the one born first, they say 'great.'
वयें धाकुटा नृपती । वृद्ध तयास नमस्कार करिती । विचित्र विवेकाची गती । कळली पाहिजे
vayem dhākuṭā nṛpatī | vṛddha tayāsa namaskāra karitī | vicitra vivekācī gatī | kaḷalī pāhije
A young king by age — elders prostrate to him; / such wondrous vivek-movement — must be understood.
सामान्य लोकांचे ज्ञान । तो अवघाच अनुमान । दीक्षादंडकाचें लक्षण । येणेंचि पाडें
sāmānya lokāmce jñāna | to avaghāca anumāna | dīkṣādamḍakācem lakṣaṇa | yeṇemci pāḍem
The jñāna of common people — is all inference. / The mark of dīkṣā-rule — by the same standard.
नव्हें कोणास म्हणावें । सामान्यास काये ठावें । कोणकोणास म्हणावें । किती म्हणोनी
navhem koṇāsa mhaṇāvem | sāmānyāsa kāye ṭhāvem | koṇakoṇāsa mhaṇāvem | kitī mhaṇonī
'Not' — who should be called? — what does the common know? / Whom and whom to call — how many?
धाकुटा भाग्यास चढला । तरी तुछ्य करिती तयाला । याकारणें सलगीच्या लोकांला । दूरी धरावें
dhākuṭā bhāgyāsa caḍhalā | tarī tuchya karitī tayālā | yākāraṇem salagīcyā lokāmlā | dūrī dharāvem
If the younger mounts to fortune — they belittle him; / for this reason, familiar people — should be kept at distance.
नेमस्त कळेना वचन । नेमस्त नये राजकारण । उगेचि धरिती थोरपण । मूर्खपणें
nemasta kaḷenā vacana | nemasta naye rājakāraṇa | ugeci dharitī thorapaṇa | mūrkhapaṇem
Rigorous speech is not known; rigorous rāja-kāraṇa does not come; / uselessly holding greatness — by foolishness.
नेमस्त कांहींच कळेना । नेमस्त कोणीच मानिना । आधी उपजलें त्या थोरपणा । कोण पुसे
nemasta kāmhīmca kaḷenā | nemasta koṇīca māninā | ādhī upajalem tyā thorapaṇā | koṇa puse
Rigorously nothing is known; nothing is accepted rigorously; / the first-born, to his 'greatness' — who asks?
वडिलां वडिलपण नाहीं । धाकुट्यां धाकुटपण नाहीं । ऐसे बोलती त्यांस नाहीं । शाहाणपण
vaḍilām vaḍilapaṇa nāhīm | dhākuṭyām dhākuṭapaṇa nāhīm | aise bolatī tyāmsa nāhīm | śāhāṇapaṇa
Elders have no elderness; younger ones have no youngerness; / those who say [so], they have no — wisdom.
गुणेविण वडिलपण । हें तों आवघेंच अप्रमाण । त्याची प्रतीत प्रमाण । थोरपणीं
guṇeviṇa vaḍilapaṇa | hem tom āvaghemca apramāṇa | tyācī pratīta pramāṇa | thorapaṇīm
Without guṇa, eldership — is all apramāṇa. / Its pratīti is pramāṇa — in greatness.
तथापि वडिलांस मानावें । वडिलें वडिलपण जाणावें । नेणतां पुढें कष्टावें । थोरपणीं
tathāpi vaḍilāmsa mānāvem | vaḍilem vaḍilapaṇa jāṇāvem | neṇatām puḍhem kaṣṭāvem | thorapaṇīm
Yet elders should be accepted; elders should know elderness; / not-knowing, they must labor ahead — in greatness.
तस्मात वडिल अंतरात्मा । जेथें चेतला तेथें महिमा । हें तों प्रगटचि आहे आम्हा । शब्द नाहीं
tasmāta vaḍila amtarātmā | jethem cetalā tethem mahimā | hem tom pragaṭaci āhe āmhā | śabda nāhīm
Therefore the elder is Antarātmā; wherever he is kindled, there greatness. / This is openly evident — no word [needed].
याकारणें कोणी येकें । शाहाणपण सिकावें विवेकें । विवेक न सिकतां तुकें । तुटोन जाती
yākāraṇem koṇī yekem | śāhāṇapaṇa sikāvem vivekem | viveka na sikatām tukem | tuṭona jātī
For this reason, someone — should learn wisdom through vivek. / Without learning vivek, reputations — get cut off.
तुक तुटलें म्हणिजे गेलें । जन्मा येऊन काये केलें । बळेंचि सांदीस घातलें । आपणासी
tuka tuṭalem mhaṇije gelem | janmā yeūna kāye kelem | baḷemci sāmdīsa ghātalem | āpaṇāsī
When reputation is cut, it is gone; what has one done, having come to birth? / Forcibly thrown into a corner — by oneself.
सगट बायेका सिव्या देती । सांदीस पडिला ऐसें म्हणती । मूर्खपणाची प्राप्ती । ठाकून आली
sagaṭa bāyekā sivyā detī | sāmdīsa paḍilā aisem mhaṇatī | mūrkhapaṇācī prāptī | ṭhākūna ālī
All women together curse; say 'fallen in a corner'; / the attainment of foolishness — has befallen.
ऐसें कोणीयेकें न करावें । सर्व सार्थकचि करावें । कळेना तरी विवरावें । ग्रंथांतरीं
aisem koṇīyekem na karāvem | sarva sārthakaci karāvem | kaḷenā tarī vivarāvem | gramthāmtarīm
No one should do thus; everything should be made fulfilling. / If not known, should examine — in other granthas.
शाहाण्यास कोणीतरी बाहाती । मुर्खास लोक दवडून देती । जीवास आवडे संपत्ति । तरी शाहाणें व्हावें
śāhāṇyāsa koṇītarī bāhātī | murkhāsa loka davaḍūna detī | jīvāsa āvaḍe sampatti | tarī śāhāṇem vhāvem
Someone calls the wise [to themselves]; people drive the fools away. / The jīva loves wealth — then become wise.
आहो या शाहाणपणाकारणें । बहुतांचे कष्ट करणें । परंतु शाहाणपण शिकणें । हें उत्तमोत्तम
āho yā śāhāṇapaṇākāraṇem | bahutāmce kaṣṭa karaṇem | paramtu śāhāṇapaṇa śikaṇem | hem uttamottama
O, for the sake of wisdom — much labor must be done; / but learning wisdom — is supreme of the supreme.
जों बहुतांस मानला । तो जाणावा शाहाणा जाला । जनीं शाहाण्या मनुष्याला । काये उणें
jom bahutāmsa mānalā | to jāṇāvā śāhāṇā jālā | janīm śāhāṇyā manuṣyālā | kāye uṇem
He whom many accept — know as the wise one become. / Among people, a wise person — what lacks?
आपलें हित न करी लोकिकीं । तो जाणावा आत्मघातकी । या मुर्खायेवढा पातकी । आणिक नाहीं
āpalem hita na karī lokikīm | to jāṇāvā ātmaghātakī | yā murkhāyevaḍhā pātakī | āṇika nāhīm
He who does not do his own hita among people — know as self-killer. / No sinner as great — as this fool.
आपण संसारीं कष्टतो । लोकांकरवी रागेजोन घेतो । जनामध्यें शाहाणा तो । ऐसें न करी
āpaṇa samsārīm kaṣṭato | lokāmkaravī rāgejona gheto | janāmadhyem śāhāṇā to | aisem na karī
Oneself labors in samsāra, gets anger from people; / the wise among people — does not do thus.
साधकां सिकविलें स्वभावें । मानेल तरी सुखें घ्यावें । मानेना तरी सांडावें । येकिकडे
sādhakām sikavilem svabhāvem | mānela tarī sukhem ghyāvem | mānenā tarī sāmḍāvem | yekikaḍe
To sādhakas — I have taught by svabhāva; accept with joy if agreeable; / if not agreeable, set it aside — to one side.
तुम्ही श्रोते परम दक्ष । अलक्षास लावितां लक्ष । हें तों सामान्य प्रत्यक्ष । जाणतसा
tumhī śrote parama dakṣa | alakṣāsa lāvitām lakṣa | hem tom sāmānya pratyakṣa | jāṇatasā
You, listeners, are supremely alert; apply lakṣa to alakṣa. / This is ordinary, directly — you know.