संत साहित्य · Dāsabodha · Dashak 17
Dashak 17 · Samāsa 7
30 ovis
मुळीं उदक निवळ असतें । नाना वल्लिमधें जातें ।
संगदोषें तैसें होतें । आंब्ल तिक्षण कडवट
muḷīm udaka nivaḷa asatem | nānā vallimadhem jātem |
samgadoṣem taisem hotem | āmbla tikṣaṇa kaḍavaṭa
At root, water is clear; goes into various vines; / by contact-pollution becomes so — sour, sharp, bitter.
आत्मा आत्मपणें असतो । देहसंगें विकारतो ।
साभिमानें भरीं भरतो । भलतिकडे
ātmā ātmapaṇem asato | dehasamgem vikārato |
sābhimānem bharīm bharato | bhalatikaḍe
Ātmā is as Ātmā; by body-contact transforms; / self-prides into various forms — in any direction.
बरी संगती सांपडली । जैसी उंसास गोडी आली ।
विषवल्ली फांपावली । घातकी प्राणी
barī samgatī sāmpaḍalī | jaisī umsāsa goḍī ālī |
viṣavallī phāmpāvalī | ghātakī prāṇī
Good company attained — as sugarcane gained sweetness; / a poison-vine spread — harm-giving creature.
अठराभार वनस्पती । गुण सांगावे ते किती ।
नाना देहाचे संगती । आत्मयास होये
aṭharābhāra vanaspatī | guṇa sāmgāve te kitī |
nānā dehāce samgatī | ātmayāsa hoye
18 bhāras of vegetation; how many guṇas to tell? / In various body-companies — Ātmā occurs.
त्यामधें कोणी भले । ते संतसंगें निघाले ।
देहाभिमान सांडून गेले । विवेकबळें
tyāmadhem koṇī bhale | te samtasamgem nighāle |
dehābhimāna sāmḍūna gele | vivekabaḷem
Among those some are good; they came out by saint-company; / leaving deha-abhimāna — by vivek-strength.
उदकाचा नाशचि होतो । आत्मा विवेकें निघतो ।
ऐसा आहे प्रत्यय तो । विवेकें पाहा
udakācā nāśaci hoto | ātmā vivekem nighato |
aisā āhe pratyaya to | vivekem pāhā
Water meets destruction; Ātmā leaves by vivek; / such is the pratyaya — see by vivek.
ज्यास स्वहितचि करणें । त्यास किती म्हणौन सांगणें ।
हें ज्याचें त्यानें समजणें । सकळ कांहीं
jyāsa svahitaci karaṇem | tyāsa kitī mhaṇauna sāmgaṇem |
hem jyācem tyānem samajaṇem | sakaḷa kāmhīm
For whom doing his own hita — how much to tell? / Each one must understand for oneself — everything.
आपला आपण करी कुडावा । तो आपला मित्र जाणावा ।
आपला नाश करी तो समजावा । वैरी ऐसा
āpalā āpaṇa karī kuḍāvā | to āpalā mitra jāṇāvā |
āpalā nāśa karī to samajāvā | vairī aisā
He who makes his own shelter — know as own friend; / he who causes his own destruction — know as enemy.
आपले।म् आपण अन्हित करावें । त्यास आडवें कोणें निघावें ।
येकांती जाऊन जीवें । मारी आपणासी
āpale |m āpaṇa anhita karāvem | tyāsa āḍavem koṇem nighāvem |
yekāmtī jāūna jīvem | mārī āpaṇāsī
He who does his own harm — who stands in his way? / In solitude he goes and kills — himself, with life.
जो आपला आपण घातकी । तो आत्महत्यारा पातकी ।
याकारणें विवेकी । धन्य साधु
jo āpalā āpaṇa ghātakī | to ātmahatyārā pātakī |
yākāraṇem vivekī | dhanya sādhu
Who is self-killer — he is ātma-hatyā-ī, sinner; / for this reason, the vivekī — is blessed sādhu.
पुण्य्वंतां सत्संगती । पापिष्टां असत्संगती ।
गति आणि अवगती । संगतीयोगें
puṇyvamtām satsamgatī | pāpiṣṭām asatsamgatī |
gati āṇi avagatī | samgatīyogem
For the puṇya-vant, sat-sanga; for the sinner, asat-sanga; / gati and avagati — by the quality of company.
उत्तम संगती धरावी । आपली आपण चिंता करावी ।
अंतरी बरी विवरावी । बुद्धि जाणत्याची
uttama samgatī dharāvī | āpalī āpaṇa cimtā karāvī |
amtarī barī vivarāvī | buddhi jāṇatyācī
Hold excellent company; do your own examining; / within, examine well — the buddhi of the knower.
इहलोक आणि परलोक । जाणता तो सुखदायेक ।
नेणत्याकरितां अविवेक । प्राप्त होतो
ihaloka āṇi paraloka | jāṇatā to sukhadāyeka |
neṇatyākaritām aviveka | prāpta hoto
This-world and other-world; the knower is sukha-giving; / due to not-knowing, aviveka — is obtained.
जाणता देवाचा अंश । नेणता म्हणिजे तो राक्षस ।
यामधें जें विशेष । तें जाणोन घ्यावें
jāṇatā devācā amśa | neṇatā mhaṇije to rākṣasa |
yāmadhem jem viśeṣa | tem jāṇona ghyāvem
Knower is an amśa of Deva; not-knower means rākṣasa; / among these, the special — must be known.
जाणतां तो सकळां मान्य । नेणता होतो अमान्य ।
जेणेंकरितां होईजे धन्य । तेंचि घ्यावें
jāṇatām to sakaḷām mānya | neṇatā hoto amānya |
jeṇemkaritām hoīje dhanya | temci ghyāvem
Knowing is accepted by all; not-knowing becomes unaccepted; / that by which one becomes blessed — that itself should be taken.
साक्षपी शाहाण्याची संगती । तेणें साक्षपी शाहाणे होती ।
आळसी मूर्खाची संगती । आळसी मूर्ख
sākṣapī śāhāṇyācī samgatī | teṇem sākṣapī śāhāṇe hotī |
āḷasī mūrkhācī samgatī | āḷasī mūrkha
Attentive-wise company — by that one becomes attentive-wise; / lazy-foolish company — lazy-foolish.
उत्तम संगतीचें फळ सुख । अद्धम संगतीचें फळ दुःख ।
आनंद सांडुनियां शोक । कैसा घावा
uttama samgatīcem phaḷa sukha | addhama samgatīcem phaḷa duḥkha |
ānamda sāmḍuniyām śoka | kaisā ghāvā
Excellent company's fruit is sukha; low company's fruit is duḥkha. / How take grief — abandoning joy?
ऐसें हें प्रगट दिसे । जनामधें उदंड भासे ।
प्राणीमात्र वर्ततसे । उभयेयोगें
aisem hem pragaṭa dise | janāmadhem udamḍa bhāse |
prāṇīmātra vartatase | ubhayeyogem
Such is openly seen; appears abundantly among people; / every creature conducts — by both-together.
येका योगें सकळ योग । येका योगें सकळ वियोग ।
विवेकयोगें सकळ प्रयोग । करीत जवे
yekā yogem sakaḷa yoga | yekā yogem sakaḷa viyoga |
vivekayogem sakaḷa prayoga | karīta jave
By one yoga all yogas; by one yoga all vi-yogas (separations); / by vivek-yoga all prayogas (experiments) — should be done.
अवचितें सांकडींत पडिलें । तरी तेथून पाहिजे निघालें ।
निघोन जातां जालें । परम समाधान
avacitem sāmkaḍīmta paḍilem | tarī tethūna pāhije nighālem |
nighona jātām jālem | parama samādhāna
Suddenly falling in trouble — one must leave from there; / on leaving, supreme samādhāna — occurs.
नाना दुर्जनांचा संग । क्षणक्षणा मनभंग ।
याकारणें कांहीं रंग । राखोन जावें
nānā durjanāmcā samga | kṣaṇakṣaṇā manabhamga |
yākāraṇem kāmhīm ramga | rākhona jāvem
Various wicked company — moment-by-moment mind breaks; / for this reason, some composure — should be preserved while going.
शाहाणा येत्न त्याच्या गुणें । पाहों जातां काये उणें ।
सुख संतोष भोगणें । नाना श्लाघ्यता
śāhāṇā yetna tyācyā guṇem | pāhom jātām kāye uṇem |
sukha samtoṣa bhogaṇem | nānā ślāghyatā
A wise effort by his quality — on examining, what lacks? / To enjoy sukha-contentment — various praiseworthinesses.
अतां लोकीं ऐसें आहे । सृष्टीमधें वर्तताहे ।
जो कोणी समजोन पाहे । त्यास घडे
atām lokīm aisem āhe | sṛṣṭīmadhem vartatāhe |
jo koṇī samajona pāhe | tyāsa ghaḍe
Now thus in the world; in sṛṣṭi it operates; / whoever understands-and-sees — to him it happens.
बहुरत्न वसुंधरा । जाणजाणों विचार करा ।
समजल्यां प्रत्ययो अंतरा- । माजीं येतो
bahuratna vasumdharā | jāṇajāṇom vicāra karā |
samajalyām pratyayo amtarā- | mājīm yeto
Earth rich in gems; knowing-knowing consider; / when understood, pratyaya within — comes.
दुर्बळ अणि संपन्न । वेडें आणि वित्पन्न ।
हें अखंड दंडायमान । असतचि असे
durbaḷa aṇi sampanna | veḍem āṇi vitpanna |
hem akhamḍa damḍāyamāna | asataci ase
Weak and wealthy; foolish and learned; / this unbroken ordered line — exists always.
येक भाग्यपुरुष मोडती । येक नवे भाग्यवंत होती ।
तैसीच विद्या वित्पती । होत जाते
yeka bhāgyapuruṣa moḍatī | yeka nave bhāgyavamta hotī |
taisīca vidyā vitpatī | hota jāte
Some bhāgya-puruṣas break; some new bhāgya-vants become; / likewise vidyā, learning — continues to happen.
येक भरे येक रितें । रितें मागुतें भरतें ।
भरतेंहि रितें होतें । काळांतरीं
yeka bhare yeka ritem | ritem māgutem bharatem |
bharatemhi ritem hotem | kāḷāmtarīm
Some fill, some empty; empty again fills; / filled too becomes empty — in time.
ऐसी हे सृष्टीची चाली । संपत्ति दुपारची साउली ।
वयेसा तरी निघोन गेली । हळुहळु
aisī he sṛṣṭīcī cālī | sampatti dupāracī sāulī |
vayesā tarī nighona gelī | haḷuhaḷu
Such is sṛṣṭi's course; wealth is the noon-shadow; / age too has passed by — slowly.
बाळ तारुण्य आपुलें । वृधाप्य प्रचितीस आलें ।
ऐसें जाणोन सार्थक केलें । पाहिजे कोणियेकें
bāḷa tāruṇya āpulem | vṛdhāpya pracitīsa ālem |
aisem jāṇona sārthaka kelem | pāhije koṇiyekem
Childhood, youth own; old-age came to pratīti; / knowing this, fulfillment — should be done by someone.
देह जैसें केलें तैसें होतें । येत्न केल्यां कार्ये साधतें ।
तरी मग कष्टावें तें । काय निमित्य
deha jaisem kelem taisem hotem | yetna kelyām kārye sādhatem |
tarī maga kaṣṭāvem tem | kāya nimitya
Body becomes as made; on effort, work is accomplished; / then to labor — for what purpose?