Abhanga 653
True devotion to Hari removes fear and craving, turns desire and anger into servants rather than masters, and even makes worldly comfort and liberation serve the devotee.
The verse
हरि तैसे हरीचे दास । नाहीं तयां भय मोह चिंता आस । होउनि राहाती उदास । बळकट कांस भक्तीची ॥१॥ धरूनि पाय तजिलें जन । न लगे मान मृत्तिकाधन । कंठीं नाम अमृताचें पान । न लगे आन ऐसें जालें ॥ध्रु.॥ वाव तरी उदंड च पोटीं । धीर सिंधु ऐसे जगजेठी । कामक्रोधा न सुटे मिठी । वेठी तरी गिर्हे राबवीती ॥२॥ बळें तरि नांगवती काळा । लीन तरि सकळांच्या तळा । उदार देहासी सकळा । जाणोनि कळा सर्व नेणते ॥३॥ संसार तो तयांचा दास । मोक्ष तें पाहातसे वास । रिद्धीसिद्धी देशटा त्रास । न शिवति यास वैष्णवजन ॥४॥ जन्ममृत्युस्वप्नांसारिखें । आप त्यां न दिसे पारखें । तुका म्हणे अखंडित सुखें । वाणी वदे मुखें प्रेमा अमृताची ॥५॥
Literal translation
Hari — so-too Hari dāsa — no bhaya-mōha-cintā-āśa — udāsa — strong kāsa bhakti. Foot held — jana abandoned — māna mṛttikā-dhana not — kaṇṭha amṛta-pāna nāma — no-other. Vāva great pōṭa — dhīra-sindhu jagajeṭhī — kāma-krōdha miṭhī — vēṭhī on. Kāḷa by force — līna — udāra-deha — knowing-not-knowing. Samsāra dāsa — mokṣa looks — riddhi-siddhi trāsa — Vaiṣṇava don't touch. Janma-mṛtyu svapna — their-own not-pārakhē — Tuka says: akhaṇḍa-sukhē — vāṇī prema-amṛta.
मराठी: हरि तैसे हरीचे दास — नाहीं तयां भय मोह चिंता आस — होउनि राहाती उदास — बळकट कांस भक्तीची. धरूनि पाय तजिलें जन — न लगे मान मृत्तिकाधन — कंठीं नाम अमृताचें पान — न लगे आन ऐसें जालें. वाव तरी उदंड च पोटीं — धीर सिंधु ऐसे जगजेठी — कामक्रोधा न सुटे मिठी — वेठी तरी गिर्हे राबवीती. बळें तरि नांगवती काळा — लीन तरि सकळांच्या तळा — उदार देहासी सकळा — जाणोनि कळा सर्व नेणते. संसार तो तयांचा दास — मोक्ष तें पाहातसे वास — रिद्धीसिद्धी देशटा त्रास — न शिवति यास वैष्णवजन. तुकाराम म्हणतां — जन्ममृत्युस्वप्नांसारिखें — आप त्यां न दिसे पारखें — अखंडित सुखें — वाणी वदे मुखें प्रेमा अमृताची.
Word-by-word gloss
| Marathi | Meaning |
|---|---|
| हरि तैसे हरीचे दास | "Hari — so-too Hari's dāsa" |
| नाहीं तयां भय मोह चिंता आस | "no bhaya-mōha-cintā-āśa" |
| होउनि राहाती उदास | "stay udāsa" |
| बळकट कांस भक्तीची | "strong kāsa of bhakti" |
| धरूनि पाय तजिलें जन | "held foot — abandoned jana" |
| न लगे मान मृत्तिकाधन | "no māna mṛttikā-dhana" |
| कंठीं नाम अमृताचें पान | "kaṇṭha amṛta-pāna nāma" |
| न लगे आन ऐसें जालें | "no other" |
| वाव तरी उदंड च पोटीं | "vāva great in pōṭa" |
| धीर सिंधु ऐसे जगजेठी | "dhīra-sindhu jagajeṭhī" |
| कामक्रोधा न सुटे मिठी | "kāma-krōdha don't release miṭhī" |
| वेठी तरी गिर्हे राबवीती | "vēṭhī — girhē — work" |
| बळें तरि नांगवती काळा | "kāḷa — by force conquer" |
| लीन तरि सकळांच्या तळा | "līna — all-bottom" |
| उदार देहासी सकळा | "udāra-deha" |
| जाणोनि कळा सर्व नेणते | "knowing-but-not-knowing" |
| संसार तो तयांचा दास | "samsāra — their dāsa" |
| मोक्ष तें पाहातसे वास | "mokṣa — looks-out" |
| रिद्धीसिद्धी देशटा त्रास | "riddhi-siddhi — trāsa" |
| न शिवति यास वैष्णवजन | "Vaiṣṇava don't touch" |
| जन्ममृत्युस्वप्नांसारिखें | "janma-mṛtyu like svapna" |
| आप त्यां न दिसे पारखें | "their-own — not pārakhē" |
| अखंडित सुखें | "akhaṇḍa-sukhē" |
| वाणी वदे मुखें प्रेमा अमृताची | "vāṇī speaks prema-amṛta" |
What it means
A Hari's-dāsa-no-fear-samsāra-as-dāsa-akhaṇḍa-prema abhang. Five-verse Hari-tar-Hari's-dāsa register. Five claims:
-
हरि तैसे हरीचे दास — opening: Hari — so-too His dāsa; no fear-mōha-cintā-āśa; stay udāsa; strong kāsa of bhakti. Hari-like-dāsa.
-
धरूनि पाय तजिलें जन — abandoned-jana: held foot; abandoned jana; no māna-mṛttikā-dhana; kaṇṭha amṛta-pāna of nāma; no-other. Pure-bhakti-stance.
-
वाव तरी उदंड च पोटीं — kāma-krōdha-as-vēṭhī: vāva great in pōṭa; dhīra-sindhu; kāma-krōdha don't-release miṭhī; vēṭhī (forced-labor) — households made-to-work. Make-passions-do-forced-work.
-
बळें तरि नांगवती काळा — conquer-kāḷa-līna: kāḷa by-force-conquered; līna at-all-bottom; udāra-deha; knowing-but-not-knowing. Strength-and-humility.
-
संसार तो तयांचा दास and closing — samsāra-as-dāsa-akhaṇḍa-sukha: samsāra their dāsa; mokṣa looks-out; riddhi-siddhi trāsa; Vaiṣṇava don't touch; janma-mṛtyu like-svapna; their-own not-pārakhē; akhaṇḍa-sukhē; vāṇī-prema-amṛta. Samsāra-and-mokṣa-as-servants.
[T]
For someone today
Tukaram describes what happens to someone who truly devotes themselves to God: fear, worry, and craving fall away, and something like Hari's own fearlessness rubs off on the devotee. Status and possessions stop mattering, because a real taste of the divine name replaces every other hunger. Desire and anger don't disappear, but the devotee learns to put them to work instead of being ruled by them. Even the things people normally chase, worldly comfort, liberation itself, or magical powers, end up serving the devotee instead of controlling them, and their speech naturally overflows with love.
मराठी: तुकाराम सांगतात की जो कोणी खऱ्या अर्थाने देवाला शरण जातो, त्याच्यातील भीती, चिंता आणि हाव आपोआप गळून पडते, आणि हरीचे निर्भयपण जणू भक्तामध्ये उतरते. मान-सन्मान आणि संपत्तीची पर्वा उरत नाही, कारण नामाच्या अमृताची खरी चव इतर सर्व भुकेची जागा घेते. काम आणि क्रोध पूर्णपणे नाहीसे होत नाहीत, पण भक्त त्यांना आपल्या ताब्यात ठेवून उलट कामाला जुंपायला शिकतो. संसारसुख, मोक्ष किंवा ऋद्धी-सिद्धीसारख्या गोष्टी, ज्यांच्या मागे लोक धावतात, त्या भक्ताच्या अधीन होतात आणि त्याचे बोलणे सहजच प्रेमाच्या अमृताने ओथंबून वाहते.
Where this applies
- Hari-like-dāsa. Identification.
- Passions as forced-labor. Dethroning.
- Samsāra— theirdāsa. Hierarchy-inverted.
- Prema-amṛta vāṇī. Continuous-state.